U řeckých červených vín se Agiorgitiko často objevuje vedle jména Nemea. To ale neznamená, že každá láhev bude chutnat stejně. O výsledném stylu rozhoduje poloha vinice, průběh ročníku i to, kdy vinař sklidí hrozny a jak s nimi naloží ve sklepě. Nemea je velká a členitá apelace, která nabízí prostor pro různé přístupy.
Nemea není jedna jediná poloha
Vinařská zóna leží na Peloponésu a zasahuje do Korinthie i Argolidy. Zahrnuje 17 obcí oprávněných používat označení PDO Nemea a vinice se rozkládají přibližně od 200 do 850 metrů nad mořem. Takový výškový rozsah je jedním z důvodů, proč apelace nepředstavuje jeden pevně daný chuťový profil.
S nadmořskou výškou se mění podmínky dozrávání a může se posouvat i termín sklizně. Rozdíly však nelze vyčíst pouze z čísla na etiketě: záleží také na mikroklimatu, půdě, orientaci svahu i konkrétním ročníku. Pro orientaci se někdy rozlišují nižší polohy zhruba mezi 230 a 450 metry, střední svahy do 650 metrů a horské vinice až do 850 metrů. Nejde ale o zákonně vymezené podzóny.
V nižších a teplejších polohách může sklizeň probíhat dříve než na výše položených vinicích, kde hrozny dozrávají v odlišných podmínkách. Ani to samo o sobě neurčuje, jak bude hotové víno působit. Vinař může pracovat s různým termínem sklizně, výběrem hroznů i délkou macerace a školení; výsledkem mohou být lehčí, ovocně laděná červená vína i vína koncentrovanější a pevněji strukturovaná.
Co znamená PDO Nemea na etiketě
Označení PDO Nemea je vyhrazené červeným vínům vyrobeným ze 100 % Agiorgitika. Samotná odrůda se ale pěstuje také jinde, například v dalších částech Peloponésu, v Attice nebo Makedonii. Nápis Agiorgitiko tedy říká, z jaké odrůdy víno je, nikoli automaticky odkud pochází. Růžové víno z Agiorgitika může existovat, označení PDO Nemea však nést nemůže.
Vedle suchých červených vín mohou pod PDO Nemea vznikat také polosladké a sladké varianty. Některá sladká vína se vyrábějí z hroznů sušených na slunci, případně mohou být fortifikovaná. Na trhu jsou zastoupena méně často než suchá červená vína. Apelace byla ustavena v roce 1971 a patří k největším řeckým oblastem PDO pro červená vína.
Od mladého vína po víno se strukturou
Mladší Agiorgitiko bývá často popisováno jako ovocné, se střední kyselinou a měkčími tříslovinami. Je to užitečná orientace, nikoli záruka pro každou láhev. Některá vína se lahvují bez dlouhého zrání, jiná tráví čas v dubových sudech. U vín určených k delšímu zrání může dub podpořit strukturu a přidat další vrstvu, přičemž délka i charakter školení se mezi vinaři liší.
Při výběru proto hledejte konkrétnější informace než jen jméno odrůdy nebo apelace. Pomoci může uvedená vinice či nadmořská výška, termín sklizně, zmínka o dubovém zrání nebo délce zrání v lahvi. Pokud chcete víno na běžné pití, může dávat smysl mladší ovocnější styl. Hledáte-li větší strukturu, zaměřte se na vína, u nichž producent výslovně popisuje práci se sudem nebo delší zrání. Ani jeden údaj ovšem sám o sobě nepředpoví přesný projev konkrétního ročníku.
Jak Agiorgitiko podávat a s čím ho spojit
Mladší, ovocněji pojaté víno lze zkusit ke grilovanému masu, lehčím masovým pokrmům nebo jídlům s rajčaty. Strukturovanější či vyzrálejší provedení může dobře doprovodit jehněčí, hovězí nebo vyzrálý tvrdý sýr. Jde o vodítka, ne o pevná pravidla: důležitá je konkrétní láhev i úprava pokrmu. Nemea Winery například doporučuje pro své Agiorgitiko podávání při 16–18 °C; toto doporučení se vztahuje k danému vínu, nikoli automaticky ke všem vínům z odrůdy.
Agiorgitiko vedle Xinomavra
Pro základní orientaci v řeckých červených vínech se Agiorgitiko někdy staví vedle Xinomavra. Mladší Agiorgitiko bývá častěji popisováno jako měkčí a ovocnější, zatímco Xinomavro se obvykle spojuje s vyšší kyselinou, výraznějšími tříslovinami a pikantnějším či zemitějším projevem. Ani toto srovnání není pevná škatulka: obě odrůdy i jejich oblasti zahrnují rozmanité styly. U Agiorgitika z Nemei je proto nejlepší začít konkrétním vínem a informacemi o jeho původu a výrobě.
K místnímu vínu se váže také legenda o Héraklovi a nemejském lvu. Přezdívka „krev Hérakla“ odkazuje na příběh i na tmavou barvu vína, není však doslovným vysvětlením původu odrůdy. Podobně je třeba chápat spojení Nemei s antickým vínem Phliasios Oenos: jako kulturní a historickou souvislost, nikoli důkaz, že tehdejší víno bylo totožné s dnešním Agiorgitikem.