Aglianico dozrává pozdě a dává červená vína s výraznou tříslovinovou stavbou a často také svěží kyselostí. Právě tyto vlastnosti mu dávají předpoklady k delšímu zrání, samy o sobě ale nezaručují, že každá láhev bude mohutná nebo se bude dobře vyvíjet. Důležitý je ročník, konkrétní vinice i způsob, jakým vinař s hrozny a vínem pracuje.
Dvě oblasti na jihu, dvě různá označení
Taurasi leží v provincii Avellino v Kampánii, ve vnitrozemské oblasti Irpinie. Apelace DOCG zahrnuje území 17 obcí. Taurasi získalo DOC v roce 1970 a vyšší označení DOCG v roce 1993. Jeho pravidla dovolují nejméně 85 % Aglianica; zbytek mohou tvořit další povolené odrůdy. Název Taurasi tedy automaticky neznamená stoprocentní Aglianico.
Aglianico del Vulture pochází ze severu Basilicaty, z okolí masivu Monte Vulture, vyhaslého vulkánu vysokého 1 326 metrů. Základní označení Aglianico del Vulture je DOC, zatímco Aglianico del Vulture Superiore má samostatný status DOCG. Nejde tedy jen o dvě různá pojmenování stejného vína: každé označení má vlastní hranice a pravidla. U Superiore předpis počítá s Aglianico del Vulture a/nebo Aglianicem.
Vulkanická krajina je pro Vulture důležitým geografickým kontextem, ne zárukou určitého chuťového dojmu. Z názvu oblasti nelze bezpečně vyčíst, zda bude konkrétní víno působit minerálně, ovocněji nebo výrazněji tříslovinově. Podobně ani označení DOCG samo o sobě nevypovídá o kvalitě jednotlivé lahve.
Výška a klima: důležitá je konkrétní vinice
Vulture se rozkládá v širokém rozmezí přibližně 200 až 700 metrů nad mořem, u Taurasi se uvádějí polohy zhruba od 350 metrů výše. Rozmezí se překrývají, takže nelze jednoduše říct, že jedna apelace leží vždy výše než druhá. Rozdíly existují i uvnitř každé oblasti: podstatná je nadmořská výška konkrétní vinice, její expozice a průběh daného ročníku.
Aglianico potřebuje dlouhou vegetační sezonu, aby pozdně dozrávající hrozny stihly dosáhnout zralosti. Vyšší poloha může dozrávání zpomalit a pomoci zachovat svěžest, výsledek však ovlivňují také sluneční expozice, výnosy a rozhodnutí vinaře. Taurasi i Vulture mají členité polohy a vysoké vinice, ale samotná nadmořská výška nepředpoví, jak budou v hotovém víně působit kyseliny nebo třísloviny.
Zrání podle předpisu a zrání v lahvi
Taurasi DOCG musí před uvedením na trh zrát nejméně tři roky, z toho alespoň jeden rok v dřevěném sudu. Aglianico del Vulture Superiore má vlastní pravidla, mezi nimiž je i nejméně 12 měsíců zrání v lahvi. Z těchto minim ale nelze vyvozovat, že budou mít obě vína stejný styl nebo že delší čekání automaticky přinese lepší výsledek. Předpisy neurčují jednotný typ sudu ani totožný způsob výroby.
Třísloviny se mohou časem zakulatit a vůně se posouvat od čerstvého ovoce k sušenému ovoci, koření nebo zemitějším tónům. K tomu však potřebuje víno dobrou rovnováhu a vhodné podmínky skladování. Záleží i na uzávěru, výrobě a charakteru ročníku. Taurasi bývá spojováno s pevnou strukturou a výraznými tříslovinami; některá vína z Vulture mohou působit přístupněji či ovocněji. Jsou to ale tendence, nikoli spolehlivá pravidla pro každého producenta.
Jak Aglianico vybírat a podávat
Při výběru se vyplatí sledovat konkrétního producenta, ročník a informace o výrobě, ne jen apelaci nebo počet let zrání. Pokud hledáte strukturované víno k výraznému jídlu, může být Taurasi dobrým výchozím bodem, ale rozhodující je stále konkrétní láhev. U vín z Vulture platí totéž: označení oblasti samo neurčuje, zda půjde o přístupnější, nebo přísněji stavěný styl.
Taurasi se doporučuje podávat při 16–18 °C, tedy spíše mírně pod běžnou pokojovou teplotou. K výraznějším tříslovinám a struktuře se hodí pečené nebo dušené červené maso, pernatá zvěřina, těstoviny s masovou omáčkou a vyzrálé tvrdé sýry. Mladší nebo méně extrahované Aglianico může lépe fungovat i s jednodušším masovým jídlem. Dekantaci volte podle toho, jak víno po otevření působí; univerzální čas pro všechny lahve neexistuje.