Albert de Montaubert XO 1966 je koňak z francouzské oblasti Cognac, označený jako ročník 1966 a původem z Grande Champagne. Láhev má objem 0,7 litru a obsah alkoholu 45 %. V nabídce se objevuje jako „XO Imperial Selection“; důležitou součástí jejího popisu je také spojení ročníkového destilátu s věkovou kategorií XO.
Ročník není totéž co věk v sudu
Rok 1966 odkazuje k ročníku, z něhož má koňak pocházet. Není to automaticky údaj o tom, jak dlouho destilát zrál v dubu. Zrání se počítá do okamžiku stočení do lahve; potom už Cognac svůj věk nezvyšuje. Ročník na etiketě proto neznamená, že obsah této lahve zůstal v sudu až do dneška.
Distributor u této varianty uvádí 25 let zrání v dubových sudech a označuje ji za koňak z jednoho ročníku. Není však známé datum lahvování, které by umožnilo dobu zrání přesně zasadit do časové osy. Ani spojení označení vintage a XO není v dostupných údajích podrobněji vysvětlené. XO znamená Extra Old a podle pravidel Cognacu musí být nejmladší složka takto označeného koňaku stará alespoň deset let; samotné XO tedy neříká, jak dlouho zrál právě tento ročníkový destilát.
Grande Champagne a výroba Cognacu
Grande Champagne je jedním ze šesti cru apelace Cognac. Nejde o označení šumivého vína, ale o původ hroznů v konkrétní části vymezené oblasti. Cognac se smí vyrábět pouze v této francouzské oblasti a podle pravidel chráněného označení původu.
Obvyklý postup začíná sklizní hroznů a kvašením na víno. To se následně dvakrát destiluje v tradičním charentaiském kotli a vinný destilát pak zraje v dubových sudech. Hlavní používanou odrůdou je Ugni Blanc. Distributor u ročníku 1966 uvádí právě tuto odrůdu; některé další detaily, například konkrétní druh dubu, však nelze z dostupných údajů považovat za nezávisle potvrzenou specifikaci.
Značka ve své brožuře vypráví, že se Albert de Montaubert přestěhoval do oblasti Cognac v roce 1842 a kolem roku 1850 tam založil první destilační zařízení ve Vallein Tercinier. Současnou značku měl podle stejné prezentace založit jeho potomek Pierre Barrier v roce 2002. Jde o historii, jak ji líčí sama značka, nikoli o nezávisle doloženou biografii.
Jaký chuťový profil se uvádí
Distributor popisuje barvu jako tmavě mahagonovou s měděnými a zlatými odlesky. Ve vůni zmiňuje rancio, sušené fíky, vlašské ořechy, kůži, doutníkové listy a včelí vosk. V chuti podle jeho degustačního popisu nastupují kandované ovoce a sušené švestky, následované hořkou čokoládou, kávou, muškátovým oříškem, hřebíčkem a dubem. Závěr má být dřevitý a lehce zemitý.
Rancio je výraz používaný pro charakter, který se může rozvíjet při dlouhém zrání. Obecně se spojuje například s tóny lesní půdy, hub či ořechového oleje. U tohoto koňaku jde ale o vodítko k tomu, jak jej popisuje prodejce, nikoli o záruku, že každý člověk rozpozná stejné vůně a chutě.
Podávání a balení
Prodejce doporučuje podávat koňak při pokojové teplotě v tulipánové sklenici a před ochutnáním jej nechat přibližně 15 minut provětrat. Cognac lze obecně pít čistý, na ledu, v koktejlu nebo s jídlem; u staršího stylu dává smysl začít samotným destilátem a případné párování volit podle vlastní chuti. Jako obecný tip se nabízí také sýr, nejde však o párování ověřené přímo pro tuto láhev.
Katalogový název uvádí dřevěný box, dostupný produktový list však dárkové balení popisuje jako krabičku a tubu, nikoli výslovně jako dřevěnou. Pro sběratele je proto užitečné rozlišovat mezi údaji o původu a kategorii koňaku, které mají jasně stanovený význam, a praktickými podrobnostmi o konkrétním balení či historii lahvování, jež zde nejsou úplně doložené.