Když teplota stoupá, tělo se snaží odvést přebytečné teplo hlavně zvýšením průtoku krve kůží a pocením. Pot ochlazuje, když se odpařuje. Alkohol do této soustavy vstupuje několika způsoby, ale populární zkratka, že ethanol vždy zastaví ochlazování a okamžitě zvýší tělesnou teplotu, neodpovídá tomu, co ukazují dostupné studie.
Cévy, pot a tělesná teplota
Ethanol rozšiřuje kožní cévy a může zvýšit průtok krve k povrchu těla. To ovšem samo o sobě nedokazuje, že organismus vždy hůře odvádí teplo. Mění se totiž také rozložení tepla mezi tělesným jádrem a kůží a význam mají okolní podmínky, například vlhkost, která může brzdit odpařování potu.
Stejně opatrně je potřeba mluvit o pocení. V malých kontrolovaných studiích nebylo jeho potlačení alkoholem konzistentní: některé výsledky ukázaly změnu místního pocení, jiné rozdíl v celkové produkci potu nezjistily. Nelze z toho ale vyvodit, že alkohol pocení nijak neovlivňuje za všech okolností. Pokusy byly krátké a nezkoumaly dlouhý pobyt na slunci ani náročnou fyzickou práci.
Systematický přehled osmi studií zahrnul celkem 93 účastníků, výhradně zdravé muže. Ve třech ze čtyř studií, které měřily teplotu tělesného jádra, byla po alkoholu nižší. Takový výsledek není důkazem, že je pití v horku bezpečné: malý počet účastníků a krátké laboratorní vystavení neříkají, co se stane při dlouhé zátěži, vyšších dávkách nebo u starších či nemocných lidí.
Žízeň a ztráta tekutin
Alkohol může potlačovat uvolňování vazopresinu, hormonu, který pomáhá tělu zadržovat vodu. Následkem může být častější močení a větší ztráta tekutin. Rozsah účinku se liší a studie v horku neukázaly zhoršené ukazatele hydratace pokaždé; výraznější změny se objevily zejména při nejvyšší zkoumané dávce.
Není přesné říkat, že alkohol vždy potlačuje žízeň. Mírná dehydratace po alkoholu může žízeň naopak zvyšovat. Přímé studie toho, zda lidé pod vlivem v horku vyhledávají ochlazení nebo pijí podle potřeby, jsou však omezené. Žízeň proto není spolehlivým samostatným měřítkem toho, jak tělo zvládá teplo.
Pocit osvěžení není měření teploty
Pocit tepla či pohodlí a teplota tělesného jádra jsou různé věci. Alkohol může změnit vnímání tepla, ale neexistuje jednoduché pravidlo, že se po něm člověk vždy cítí chladněji nebo naopak. Laboratorní studie zaznamenaly různé subjektivní pocity a zároveň někdy naměřily nižší teplotu tělesného jádra. Samotný pocit osvěžení proto není důkazem, že je člověk mimo nebezpečí.
Významné je i to, jak alkohol působí na úsudek a koordinaci. Člověk může hůře odhadnout náročnost aktivity, pokračovat navzdory únavě nebo odložit přestávku ve stínu. Jde o věrohodnou cestu, jak může alkohol přispět k riziku při pobytu venku, nikoli o důkaz, že ethanol přímo vyvolá přehřátí u každého. Závratě či nevolnost navíc mohou souviset s alkoholem, nedostatkem tekutin i tepelným onemocněním, takže subjektivní odhad nemusí stačit.
Studený nápoj není protiváha alkoholu
Chladná tekutina může při zátěži v horku přinést určité vnitřní ochlazení a zlepšit tepelný komfort. To je účinek teploty nápoje, který je odlišný od účinků ethanolu. Ledový alkoholický nápoj proto může působit osvěživě, ale chlad neodstraní vliv alkoholu na močení, úsudek ani koordinaci a nezaručí ochranu před přehřátím.
Veřejnozdravotní doporučení proto v horku radí alkohol omezit nebo se mu vyhnout. Neznamená to, že každý alkoholický nápoj přímo zablokuje pocení; jde o prevenci celkového rizika. Bezpečnější je nepodceňovat délku a intenzitu pobytu venku, dělat přestávky v chladu či stínu a při potížích aktivitu přerušit a vyhledat ochlazení. Neexistuje univerzální množství vody ani dávka alkoholu, které by ochranu před přehřátím zaručily.