Zimní výlet, zastávka na svařené víno a známá nabídka panáku „na zahřátí“. Tenhle rituál působí samozřejmě: po alkoholu se člověku často rozlije teplo po těle. Pocit je skutečný, jeho význam se ale snadno přecení. To, že vnímáme teplo, ještě neříká, jak dobře si tělo udržuje teplotu.
Proč po alkoholu zteplá kůže
Ethanol rozšiřuje cévy v kůži. K jejímu povrchu se tak dostává více teplé krve, což může způsobit zarudnutí a pocit horka. Kůže může být na dotek teplejší, ale sama o sobě tím nedokazuje, že stoupla teplota tělesného jádra – tedy vnitřních částí těla, jejichž teplotu organismus potřebuje udržovat.
V chladu má větší prokrvení povrchu i druhou stránku: tělo může předávat více tepla do okolí. Alkohol proto může navodit dojem, že je člověku lépe, aniž by poskytoval spolehlivou ochranu před prochladnutím. Neznamená to, že teplota jádra po každém napití okamžitě klesne; reakce závisí na okolnostech. Rozhodně však nelze zarudlou tvář nebo teplou kůži zaměňovat za důkaz, že je tělo v bezpečí.
Když pocit přebije úsudek
Na zimní túře nejde jen o samotnou teplotu. Alkohol může zhoršit úsudek, koordinaci i rychlost reakcí. Člověk pak může podcenit chlad, později si obléct další vrstvu nebo odložit rozhodnutí vrátit se do úkrytu. A právě včasné rozpoznání, že je třeba přerušit cestu a dostat se do tepla, může být důležité.
Riziko podchlazení se netýká pouze mrazivých dnů. Prochladnout lze i při teplotách nad bodem mrazu, například při delším pobytu venku v mokrém oblečení, v dešti nebo po ponoření do studené vody. Alkohol patří mezi okolnosti, které mohou riziko podchlazení zvyšovat, zejména když člověk zůstává venku delší dobu.
Svařené víno a horký čaj nejsou totéž co panák
U horkého nápoje působí především jeho teplota: zahřeje ústa a přinese tělu určitý tepelný podnět. Může krátkodobě zlepšit tepelný komfort, ale neznamená to, že nahradí suché oblečení, úkryt nebo jiné kroky proti chladu. Experimenty s teplými nápoji navíc ukazují, že se mohou krátkodobě změnit některé reakce těla na chlad, aniž by se měřitelně změnila jeho teplota.
Svařené víno spojuje oba vlivy: je horké a zároveň obsahuje alkohol. Příjemný pocit po prvních doušcích proto není důvod připisovat ethanolu ochrannou schopnost. Horký čaj bez alkoholu může nabídnout teplý nápoj bez jeho účinku na úsudek a prokrvení kůže. Ani jeden nápoj ale není náhradou za vhodné oblečení nebo možnost dostat se do tepla.
Na výletě pomáhá spíš příprava než panák
Suché vrstvené oblečení, zakrytí částí těla vystavených chladu a plán, kde se lze schovat nebo zahřát, jsou praktičtější než spoléhat na alkohol. Panák může zůstat součástí společenského rituálu, není však prostředkem, který by spolehlivě bránil prochladnutí. Neexistuje univerzální dávka, kterou by bylo možné v zimě považovat za ochrannou.
Při podezření na podchlazení je namístě přesunout člověka do úkrytu a odstranit mokré oblečení. Teplý nealkoholický nápoj lze nabídnout pouze tehdy, je-li plně při vědomí; alkohol se v takové situaci nepodává. Podchlazení může narušit myšlení i pohyb a vyžaduje zdravotnickou pomoc.
Teplo po alkoholu tedy není jen „v hlavě“ – mění se prokrvení kůže a s ním i tělesný vjem. Právě proto může být pocit klamavý: člověk se cítí tepleji, ale stále potřebuje počítat s chladem, vhodně se obléct a včas reagovat na podmínky venku.