Člověk se druhý den probudí a zjistí, že mu z večera chybí několik hodin. Ostatní přitom popisují rozhovory, cestu domů nebo situace, kterých se účastnil. Takový rozpor může být známkou alkoholového blackoutu: během intoxikace člověk nemusel ztratit vědomí, ale jeho mozek nedokázal běžným způsobem ukládat nové vzpomínky.
Co se při blackoutu děje v paměti
Alkohol dočasně narušuje mozkové procesy, které se podílejí na tvorbě a upevňování vzpomínek. Zvlášť důležitou roli v tomto procesu má hipokampus. Informace, které člověk během intoxikace vnímá, se proto nemusí uložit tak, aby si je později dokázal vybavit. Nejde jednoduše o to, že by zapomněl dobře uloženou vzpomínku: u úplného výpadku se vzpomínka na dané události zpravidla vůbec nevytvořila.
Blackout může být částečný. Mezi vzpomínkami zůstávají mezery a někdy pomůže nápověda, která vybaví další části večera. U úplného výpadku, označovaného jako en bloc, se vzpomínky na určitou dobu obvykle nedají obnovit, protože nebyly běžným způsobem uloženy. Výpadek přitom nemusí zahrnovat celý večer; může jít o jednotlivé mezery i o delší úsek.
Bdělost neznamená, že je člověk v pořádku
Při blackoutu může člověk zůstat vzhůru, mluvit nebo se pohybovat. To ale neznamená, že má zachovaný úsudek, pozornost, koordinaci či schopnost bezpečně vyhodnocovat situaci. Okolí může jeho chování vnímat jako souvislé a cílevědomé, zatímco vznik nových vzpomínek je už výrazně narušený.
Blackout se proto liší od „odpadnutí“, tedy usnutí nebo ztráty vědomí. Nejde ani o obyčejné zapomínání, které může potkat každého a při němž vzpomínka vznikla, ale později se hůře vybavuje. Tyto stavy se však mohou během jedné epizody překrývat nebo vystřídat.
Blackout není totéž co otrava alkoholem. Označuje výpadek paměti, nikoli celkový zdravotní stav. Člověk může mít blackout a současně být vážně intoxikovaný; skutečnost, že komunikuje nebo stojí na nohou, tedy sama o sobě nevylučuje nebezpečí.
Proč se nedá určit univerzální hranice
Riziko souvisí mimo jiné s tím, jak rychle alkohol v krvi stoupá. Rychlé pití nebo pití nalačno může vzestup urychlit, a tím pravděpodobnost výpadku zvýšit. Nejde však o přesný předpis, podle kterého by bylo možné předem určit, kdy blackout nastane.
Reakce se mezi lidmi liší a záleží také na okolnostech. Roli mohou hrát například některé léky na spaní nebo úzkost. Není proto možné stanovit univerzální počet nápojů ani hladinu alkoholu, která by blackout spolehlivě předpověděla. Takové číslo by navíc nebylo bezpečnostním limitem.
Kdy zbystřit a kdy volat pomoc
Opakované výpadky paměti stojí za pozornost a je rozumné probrat je se zdravotníkem. I jediný blackout může být důvodem zamyslet se nad vlastním pitím a případně vyhledat konzultaci, jak doporučuje americký Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA). Samotný blackout ale automaticky neznamená diagnózu poruchy užívání alkoholu.
Akutní situace je něco jiného než následná konzultace. Při podezření na těžkou otravu, křečích, ztrátě vědomí nebo pomalém či nepravidelném dýchání volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155, případně 112. Nespoléhejte na to, že se člověk „vyspí“ z intoxikace, ani na to, že před chvílí ještě mluvil: jeho stav se může zhoršit.