Slovo amaro obvykle evokuje italské bylinné likéry, Angostura mu ale dala karibský původ. Amaro di Angostura se vyrábí v Trinidadu a Tobagu a navazuje na výrazný kořenitý charakter aromatických bitters, s nimiž je značka spojena. Nejde však o bitters v lahvi určené k dávkování po kapkách: tato varianta má 35 % alkoholu a je koncipovaná jako likér k samostatnému popíjení i míchání.
Od bitters k likéru
Angostura uvedla likér na trh v roce 2014, při příležitosti 190. výročí vzniku svých bitters. Historie značky sahá do roku 1824, kdy doktor Johann Siegert vytvořil aromatické bitters ve venezuelském městě Angostura. Rodinný podnik se později přesunul na Trinidad, kde se příběh značky dál rozvíjel. Tato dlouhá tradice patří především bitters; samotné amaro je podstatně mladší produkt, nikoli starý recept, který by se beze změny předával od počátku 19. století.
Při vývoji likéru pracoval tým blendérů s chuťovým profilem firemních bitters a hledal způsob, jak jej převést do nápoje určeného k pití po větších doušcích. Výsledkem je vlastní karibská interpretace kategorie amaro: výrazná kořenitost zůstává, ale doplňuje ji sladší a likérovější stránka.
Jak vzniká a co lze čekat od chuti
Výrobce popisuje Amaro di Angostura jako spojení aromatických bitters, neutrálního alkoholu a dalšího koření. Směs alkoholu, hořkých bylin a koření nechává tři měsíce odležet, aby se její složky propojily. Nejde tedy o tvrzení o zrání v dřevěných sudech. Přesné složení ani poměry jednotlivých botanicals Angostura nezveřejňuje, proto je vhodné vnímat konkrétní chuťové tóny jako degustační popis, ne jako úplný seznam použitých surovin.
Podle výrobce má likér hlubokou jantarovou barvu s bronzovými odlesky a v aromatu se objevují koření, skořice a karamel. Chuť popisuje pomocí skořice, lékořice, citrusů, čokolády, praženého cukru a sladkých bylin, které vyvažuje hořkost. Tyto vrstvy mohou působit povědomě každému, kdo zná aromatické bitters Angostura, v likéru jsou ale zasazené do plnějšího a sladšího celku.
Jedna nezávislá degustace z roku 2015 zachytila vedle bylinných a kořenitých dojmů také hřebíček, muškátový oříšek, kardamom, černý pepř, kolu, med a karamel. Jde o subjektivní vjem konkrétního degustátora, nikoli o závazný chuťový profil pro každého. Právě proměnlivost vnímání je u komplexních bylinných likérů běžná: podle teploty i způsobu podávání mohou vystoupit jiné tóny.
Samotné, na ledu nebo v koktejlu
Výrobce doporučuje Amaro di Angostura podávat samotné, na ledu i jako součást koktejlů. Při prvním ochutnání dává smysl začít čistým likérem a všímat si, jak se po počáteční sladkosti rozvíjí kořenitost a hořký bylinný závěr. Led nápoj zchladí a postupně naředí, což může jeho intenzitu zjemnit. V koktejlu pak amaro funguje jako výrazná chuťová složka, nikoli jen jako neutrální sladidlo.
Angostura pro něj nabízí mimo jiné recept na Amaro Spritz. Kombinuje půl unce amara, tři unce prosecca, půl barové lžičky zázvorového sirupu a šest střiků Angostura cocoa bitters. Nápoj se podává ve vinné sklenici a zdobí sušeným plátkem pomeranče. Sladkost likéru tu doplňuje šumivé víno, zázvor přidává další kořenitý prvek a kakaové bitters propojují koktejl s aromatickou tradicí značky.
Další možností je Amaro Nightcap, v němž se likér spojuje s bílým crème de menthe. Směs se protřepe s ledem, přecedí na drcený led a ozdobí čerstvou mátou. Jde o sladší, výrazně aromatickou variantu, zatímco Amaro Spritz míří k lehčímu a šumivému stylu.
Likér, ne bitters
Název může svádět k záměně, Amaro di Angostura a Angostura aromatic bitters jsou ale různé produkty s odlišným použitím. Bitters se v koktejlech dávkují po malých množstvích, zatímco amaro je 35% likér určený také k samostatnému popíjení. Společný je jim aromatický rukopis značky, ne stejná role ve sklenici. Pro ty, kdo znají Angosturu jen jako několik střiků do koktejlu, tak amaro ukazuje její kořenitou stránku v jiné, přístupnější podobě.