Lih.cz
Lih.cz magazín

Bache-Gabrielsen VS: koňak s norskými kořeny

Bache-Gabrielsen Cognac VS spojuje francouzské koňakové řemeslo s příběhem domu založeného norskými podnikateli. Jeho mladší, ovocně laděný styl výrobce doporučuje také do koktejlů; za názvem Tre Kors se navíc skrývá pozoruhodná kapitola norské prohibice.

18. 10. 2026
Bache Gabrielsen Cognac VS 1l 40%
Velký výběr alkoholu
Objevte něco, co stojí za ochutnání

Vyberte si z tisíců lahví rumu, whisky, ginu, vína a dalšího alkoholu.

Prohlédnout nabídku

Litrový Bache-Gabrielsen Cognac VS je koňak z Francie s obsahem alkoholu 40 %. Katalogové označení ho spojuje s oblastí Petite Champagne. U odpovídajícího výrazu značky, prodávaného pod názvem VS Tre Kors, však výrobce uvádí eaux-de-vie z Petite Champagne i z Fins Bois. Proto je přesnější mluvit o koňaku, jehož původ katalog přiřazuje k Petite Champagne, a nepředpokládat, že celý blend pochází výhradně odtud.

Francouzský dům s norským příběhem

Dům Bache-Gabrielsen vznikl v roce 1905. Založili ho Thomas Bache-Gabrielsen, který přišel do Cognacu z Norska, a jeho norský přítel Peter Anton Rustad. Jejich podnik navázal na koňakový dům A. Edmond Dupuy, založený už v roce 1852. Značka tak od počátku propojuje francouzské výrobní zázemí s norskými kořeny a její vedení prošlo čtyřmi generacemi rodiny.

Výrobce svůj VS výraz označuje jako Tre Kors, norsky „tři kříže“. Firemní příběh spojuje tento motiv s norskou prohibicí v letech 1916 až 1926: Thomas Bache-Gabrielsen měl tehdy nahradit tradiční tři hvězdy na etiketě červenými kříži. Symbol se na ní podle značky zachoval dodnes, nyní v bílé barvě. Jde o vyprávění samotného domu, které dodává názvu historický kontext, nikoli o pouhou dekoraci.

Co lze vyčíst z označení VS

VS patří k označením mladšího koňaku. U VS Tre Kors výrobce uvádí zrání nejméně dva roky v sudech z limousinského dubu. Popisuje ho jako směs mladých, výrazných eaux-de-vie a zralejšího koňaku. Přesné poměry ani délku zrání jednotlivých složek neuvádí. Tato specifikace se vztahuje k výrazu VS Tre Kors; výrobce na své stránce popisuje 70cl balení, zatímco zde jde o litrovou variantu. Bez ověření etikety proto nelze s jistotou tvrdit, že se všechny podrobnosti vztahují na každé balení shodně.

Pro VS Tre Kors výrobce uvádí hrozny Ugni Blanc a původ eaux-de-vie v oblastech Fins Bois a Petite Champagne. Katalogová položka naproti tomu uvádí jako kraj Petite Champagne. Přesné zastoupení jednotlivých oblastí ve směsi není vhodné odhadovat: výrobce procentní poměry nezveřejňuje.

Ovocný profil a podávání

Výrobce popisuje vůni VS Tre Kors tóny vanilky z dubového sudu, citrusů a koření. Chuť podle něj působí jemně a ovocně a doznívá svěžím, delším závěrem; barvu označuje jako měděně zlatou. Dodavatelský popis litrového produktu zmiňuje také hrozny a med. Tyto degustační dojmy nejsou pevně daným výsledkem a mohou se lišit podle vnímání i způsobu podávání.

Značka doporučuje svůj VS koňak do koktejlů. Mladší, ovocně laděný profil se proto nabízí pro míchané nápoje, v nichž má koňak zůstat dobře čitelnou součástí výsledku. Ochutnat ho lze také samotný, pokud chcete vnímat jeho vůni a závěr bez dalších ingrediencí. Konkrétní recept určený právě pro litrovou variantu výrobce ve zde ověřených informacích neuvádí.

Zázemí, které zůstává v pozadí

Bache-Gabrielsen spolupracuje s pěstiteli, kteří destilují vlastní produkci, a při tvorbě koňaků zdůrazňuje výběr eaux-de-vie, dubového dřeva i závěrečné blendování. V roce 2015 firma vybudovala sklepy v Louzac-Saint-André poblíž Cognacu; dva slouží ke skladování a třetí k míchání. Je to součást zázemí domu, nikoli důkaz o konkrétním sklepě, v němž zrála právě tato litrová láhev.

Bache-Gabrielsen VS tak představuje především mladší koňakový výraz s ovocným profilem a využitím v koktejlech. Jeho jméno připomíná příběh rodinného domu, který se před více než stoletím přesunul z norského prostředí do Cognacu — a jehož tři kříže dodnes odkazují na neobvyklou dobu v historii značky.

Z článku

Produkt, o kterém je řeč

Prohlédněte si aktuální nabídku produktu zmíněného v článku.

Zpět do magazínu