Na etiketě šumivého vína se můžete setkat s výrazy Blanc de Blancs a Blanc de Noirs. Doslovně znamenají „bílé z bílých“ a „bílé z černých“: první část odkazuje na barvu hotového vína, druhá na barvu hroznů, z nichž vzniklo. Právě druhé označení může mást. Blanc de Noirs není samo o sobě červené víno, ale bílé víno z tmavých, v češtině běžně označovaných jako modré odrůdy.
Co označení skutečně říkají
V Champagne je Blanc de Blancs vyrobeno výhradně z bílých odrůd. Nejčastěji jde o Chardonnay, mohou se však uplatnit i další povolené bílé odrůdy. Blanc de Noirs naopak pochází výhradně z tmavých odrůd Pinot Noir a/nebo Meunier. Název tedy neznamená, že víno musí být z jediné odrůdy: Blanc de Noirs může spojovat Pinot Noir s Meunierem.
Obě označení se týkají původu hroznů, ne sladkosti, ročníku, kvality ani délky zrání. Z názvu proto nelze vyčíst, zda je víno suché nebo sladší, jak dlouho leželo na kalech či jakou chuť mu dodala konkrétní vinifikace. Tyto vlastnosti je potřeba hledat zvlášť na etiketě nebo v informacích o daném víně.
Jak vznikne bílé víno z modrých hroznů
Barvicí látky tmavých hroznů se nacházejí především ve slupkách, zatímco jejich dužnina a šťáva bývají světlé. Když vinař hrozny šetrně vylisuje a mošt rychle oddělí od slupek, pigment se do něj uvolní jen v malé míře. Tak lze z Pinot Noir nebo Meunier získat světlé základní víno, které se následně může stát základem bílého šumivého vína.
Delší kontakt se slupkami přináší do vína více barvy. Právě princip macerace se využívá například při výrobě růžových vín. Rozdíl mezi bílým Champagne z tmavých hroznů a růžovým vínem tedy nespočívá jen v barvě samotné odrůdy, ale také v tom, jak se s hrozny a moštem při výrobě zachází.
Proč jsou názvy důležité právě v Champagne
Champagne se vyrábí z několika hlavních odrůd: Chardonnay, Pinot Noir a Meunier. Dvě z nich mají tmavou slupku, a přesto je většina Champagne bílá. Označení Blanc de Blancs a Blanc de Noirs proto pomáhají rozlišit, zda cuvée stojí na bílých odrůdách, nebo výhradně na tmavých.
V běžných cuvée se mohou bílé a tmavé odrůdy kombinovat. Pokud se naopak Champagne označuje jako Blanc de Blancs nebo Blanc de Noirs, musí příslušná skupina hroznů odpovídat označení. Nejde tedy jen o stylistický popis barvy vína, ale o informaci o jeho odrůdovém původu.
Odrůdy přinášejí různé obecné tendence. Chardonnay bývá spojováno se svěžestí a tóny květin či citrusů, Pinot Noir s tělem a strukturou a Meunier se zaobleností. Nejde však o záruku konkrétní chuti: výsledek ovlivňuje také místo původu hroznů, ročník, způsob výroby, zrání i dávkování. Blanc de Blancs proto nemusí být vždy lehké a výrazně kyselé a Blanc de Noirs nemusí být pokaždé mohutné či ovocné.
Jak číst označení mimo Champagne
Výrazy Blanc de Blancs a Blanc de Noirs se objevují také u šumivých vín z jiných oblastí. Jejich význam ale nelze automaticky přenášet z Champagne: povolené odrůdy i pravidla označování se mohou lišit podle místní apelace. Označení je dobrým vodítkem k původu hroznů, ne úplným popisem vína.
Při výběru tak může Blanc de Blancs napovědět, že jde v Champagne nejčastěji o víno postavené na Chardonnay, zatímco Blanc de Noirs ukazuje na Pinot Noir, Meunier nebo jejich kombinaci. Pro představu lze sáhnout například po Champagne Jean Guérinot Blanc de Blancs, Perrier-Jouët Blanc de Blancs nebo Ruinart Blanc de Blancs. Samotné označení ale berte jako začátek orientace, nikoli jako předpověď přesné chuti nebo kvality konkrétní lahve.
