Myšlenka, že sklenka červeného vína prospívá srdci, zní přesvědčivě: některé studie skutečně pozorovaly nižší výskyt ischemické choroby srdeční u lidí, kteří pili malé až mírné množství alkoholu. Taková souvislost však sama o sobě neříká, že ochranu způsobilo víno. Lidé, kteří pijí střídmě, se mohou od abstinentů lišit v mnoha dalších ohledech — a právě ty mohou výsledky ovlivňovat.
Od francouzského paradoxu k příběhu o víně
Představa získala popularitu díky takzvanému francouzskému paradoxu. Ve Francii se zdála být úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční nízká navzdory údajně vysoké spotřebě nasycených tuků. V roce 1992 navrhli vědci Serge Renaud a Michel de Lorgeril jako jedno z možných vysvětlení také vysokou spotřebu vína. Šlo o hypotézu založenou na pozorovaných souvislostech, nikoli o experimentální důkaz, že červené víno chrání srdce.
O rok později vzbudil pozornost laboratorní experiment, v němž fenolické látky z červeného vína bránily oxidaci LDL cholesterolu. Zajímavý biologický mechanismus ale není totéž co důkaz, že lidé po pití vína méně často dostanou infarkt nebo zemřou na srdeční onemocnění. Laboratorní výsledky ani změna dílčího ukazatele nedokládají klinický přínos.
Souvislost není důkaz příčiny
Velká část výzkumu alkoholu a srdce je observační: vědci sledují, co lidé pijí, a porovnávají to s jejich zdravotním stavem. Takové studie mohou odhalit souvislosti, ale obtížně oddělují vliv alkoholu od ostatních rozdílů mezi skupinami. Umírnění konzumenti vína mohou například jíst jinak, více se hýbat nebo se lišit kouřením a socioekonomickými podmínkami. Každý z těchto faktorů může sám souviset se zdravím srdce.
Výsledek může zkreslit i to, kdo tvoří srovnávací skupinu. Mezi abstinenty se někdy dostanou lidé, kteří dříve pili, ale přestali kvůli zdravotním potížím. Jejich zdravotní stav pak může vypadat hůře než u lidí, kteří nikdy nepili, a rozdíl se snadno mylně připíše ochrannému účinku alkoholu.
Vědecké stanovisko American Heart Association z roku 2025 hodnotí důkazy o nízké až mírné konzumaci jako smíšené. Některé observační studie naznačují možný přínos u ischemické choroby srdeční, genetické studie ale jednoznačný ochranný účinek nepotvrdily. Chybějí také dlouhodobé randomizované studie, které by přímo ukázaly, zda pití alkoholu snižuje počet infarktů nebo jiných závažných příhod. Zatím proto nelze z pozorované souvislosti vyvodit, že víno působí jako prevence.
Srdce není jen jeden výsledek
U ischemické choroby srdeční se v některých studiích objevuje souvislost mezi nízkou až mírnou konzumací alkoholu a nižším rizikem. Ani zde však není příčinný účinek prokázaný a výsledek nelze automaticky připsat právě červenému vínu. U cévní mozkové příhody jsou důkazy o možném přínosu nejednoznačné. Souhrnné hodnocení kardiovaskulárních výsledků sahá od nulového rizika až po možnou redukci; nejde o potvrzenou ochranu. Nadměrné pití a nárazová konzumace jsou naopak spojeny s horšími kardiovaskulárními výsledky.
Krevní tlak je samostatná otázka, kterou nelze zaměňovat za prevenci infarktu. Konzumace dvou a více alkoholických nápojů denně může tlak zvyšovat. U lidí, kteří pijí hodně, může jeho omezení vést k poklesu tlaku. Z toho ale nevyplývá, že by víno tlak preventivně snižovalo.
Podobně je třeba zvlášť posuzovat poruchy srdečního rytmu, například fibrilaci síní. Vysoká konzumace alkoholu a nárazové pití jsou spojeny s vyšším rizikem arytmií. U nízké až mírné konzumace zůstává vztah k fibrilaci síní nejistý; u těžké konzumace existují také randomizované důkazy o zvýšeném riziku. Ani tento výsledek proto nelze jednoduše shrnout tvrzením, že červené víno srdci prospívá.
Polyfenoly nejsou důkazem pro alkohol
Červené víno obsahuje flavonoidy a další polyfenoly, ty ale nejsou výlučné pro alkoholické nápoje. Nacházejí se také v hroznech, červené hroznové šťávě nebo borůvkách. Jejich přítomnost a biologická aktivita mohou být předmětem výzkumu, neprokazují však, že alkoholické víno snižuje počet infarktů nebo úmrtí. Účinek jednotlivé látky v laboratorním experimentu nelze zaměnit za zdravotní účinek celého nápoje.
Praktický závěr je střízlivý: červené víno nelze považovat za ověřené preventivní opatření pro srdce. American Heart Association nedoporučuje začínat pít kvůli možnému zdravotnímu přínosu. Pokud člověk alkohol nepije, není důvod zavádět ho do svého režimu kvůli ochraně srdce — a tvrzení o polyfenolech na tom nic nemění.