Clase Azul Durango je mezcal z mexického státu Durango, vyrobený z agáve cenizo. V této variantě má objem 0,7 litru a obsah alkoholu 44 %. Název odkazuje na region původu suroviny a zároveň připomíná, že mexické mezcaly nejsou svázané jen s jednou oblastí nebo jediným druhem agáve.
Cenizo ze severu Mexika
Značka botanicky označuje použitou agáve jako Agave durangensis. Cenizo je tedy konkrétní surovina spojená s Durangem, nikoli jiné jméno pro modrou agáve Weber, ze které se vyrábí tequila. Mezcal může vznikat z různých místních druhů agáve a nese v Mexiku chráněné označení původu; mezi uznané oblasti produkce patří také Durango.
Řada Clase Azul Mezcal se objevila nejpozději v roce 2016, kdy o ní psal odborný nápojový magazín. V tehdejším článku se uvádělo, že cenizo v Durangu obvykle dozrává přibližně 12 až 15 let. Tento údaj popisuje agáve obecně, nikoli dobu růstu rostlin použitých pro konkrétní šarži.
Pečení, které přináší kouřové tóny
Podle výrobce se srdce agáve pečou tři dny v ručně kopaných jámách, kde se používá palivové dřevo a sopečné kameny. Jde o pomalý způsob zpracování, který značka spojuje s kouřovým charakterem výsledného mezcalu. Výrobce zároveň zmiňuje minerálně bohatou půdu a vodu z přírodních pramenů v Durangu jako součást prostředí, v němž cenizo roste. Vliv těchto podmínek na chuť je však vhodné chápat jako vysvětlení značky, ne jako samostatně změřený závěr.
Podrobnosti o kvašení a destilaci výrobce ve svém produktovém popisu nerozepisuje. Bezpečně doloženou částí výrobního příběhu tak zůstává především původ agáve a její pomalé pečení. Odborný prodejce označuje mezcal jako joven, tedy nezrající; konkrétní dobu zrání v sudu výrobce neuvádí.
Vzhled produktu tvoří také černá karafa inspirovaná černou hlínou. Její dekor podle značky ručně vyřezávají řemeslníci z komunity Mazahua. Barevný uzávěr vytvářejí řemeslníci kultury Wixárika z včelího vosku, pryskyřice a korálků. U lahve se tak potkává destilát z Duranga s rukodělnou výzdobou, na níž se podílejí různé mexické řemeslné tradice.
Co čekat ve vůni a chuti
Výrobce popisuje mezcal jako čirý a plnější v těle. V aromatu uvádí citrusy, byliny, zelené olivy, vařenou agáve a hřebíček. Chuťový profil podle značky doplňují sladké tóny arašídů a nezpracovaného hnědého cukru, kouřového dřeva a čokolády, s náznaky zralého ovoce. Jde o degustační charakteristiku výrobce, nikoli o jediný možný způsob, jak destilát vnímat.
Odlišné nuance zaznamenal degustátor časopisu Falstaff: ve vůni jitrocel, čerstvě posečenou trávu a citronovou kůru, v chuti travnaté tóny a bílý pepř. Rozdílná slovní hodnocení nejsou nutně v rozporu. Ukazují, že vnímání aromatu a chuti závisí na degustátorovi, zatímco kouřový rámec má konkrétní výrobní souvislost v pečení agáve v jámě.
Jak mezcal podávat
Výrobce pro tuto variantu nestanovuje konkrétní způsob podávání ani párování. Pro první ochutnání je proto rozumné zvolit čistý mezcal v menším degustačním množství a dát mu chvíli na rozvinutí vůně. Pozornost lze věnovat tomu, jak se vedle kouřových a bylinných dojmů prosazují citrusy, sladší tóny nebo pepř. Teprve poté má smysl rozhodovat, zda chuťový profil doplnit jídlem; konkrétní párování by nemělo být vydáváno za doporučení výrobce.
Clase Azul Durango tak představuje mezcal, jehož příběh nestojí jen na designové lahvi. Podstatné jsou především cenizo z Duranga a tradičně pojaté pečení agáve, zatímco ručně zpracovaná karafa přidává další, řemeslnou rovinu. Pro zájemce o mezcal je to také připomínka, že vedle známějších oblastí, jako je Oaxaca, existují odlišné regionální podoby tohoto destilátu.