Když se mluví o odrůdě vína, obvykle máme na mysli révu, jejíž hrozny dozrávají na keři. Pod zemí však může být jiná část rostliny: podnož, na kterou je odrůda naroubovaná. Tato dvojice není jen historickým řešením révokazu. Kořenový systém ovlivňuje, jak réva získává vodu a živiny a jak bujně roste, takže jeho volba patří k důležitým rozhodnutím při zakládání vinice.
Dvě části jedné révy
Roubovaná réva se skládá z podnože a ušlechtilé odrůdy. Podnož tvoří kořenovou část, zatímco roub neboli nadzemní část vytváří výhony, listy a hrozny. Ve školce se obě části spojí a v místě jejich srůstu vznikne jedna rostlina. Hrozny tedy pocházejí z odrůdy nad místem roubování, nikoli z podnože.
Roubování se v Evropě zásadně rozšířilo ve druhé polovině 19. století, kdy révokaz poškozoval kořeny evropské révy. Řešením se stalo roubování evropských odrůd na odolnější americké druhy a jejich křížence. Podnože se však dál vybíraly a šlechtily i pro další vlastnosti. Dnes pomáhají pěstitelům přizpůsobit révu půdě, vodnímu režimu a požadované růstové síle.
Půda napoví, co mají kořeny zvládnout
Při výběru nestačí vědět, zda je půda například písčitá nebo jílovitá. Důležitá je její hloubka a struktura, odvodnění, schopnost zadržovat vodu, pH i obsah živin. Písčitá půda může rychle vysychat, zatímco těžká půda může zadržovat přebytečnou vodu. Podnož proto musí odpovídat tomu, jaké podmínky kořeny skutečně čekají, nikoli jen obecnému názvu půdního typu.
Zvláštní pozornost vyžadují vápenité půdy. Nerozhoduje pouze to, zda půda obsahuje vápník, ale také množství takzvaného aktivního vápence a tolerance konkrétní podnože. Nevhodná kombinace může zvýšit riziko chlorózy, tedy příznaků spojených například s nedostatkem železa. Proto se při plánování opírá o rozbor půdy, ne o dojem, že je pozemek „hodně vápenitý“.
Podobně se posuzuje voda. Jednotlivé podnože se liší v tom, jak si vedou při její omezené dostupnosti. Podnož vhodná pro sušší podmínky ale nemusí být výhodou na úrodné půdě s dostatkem vody: tam může přispívat k příliš bujnému růstu. Odolnost vůči suchu tedy neznamená, že je daná podnož nejlepší všude.
Cílem není co nejbujnější keř
Podnož může ovlivnit růstovou sílu keře, ale výslednou bujnost neurčuje sama. Záleží také na odrůdě, půdě, vodě a živinách, řezu, zatížení úrodou i dalších pěstitelských postupech. Příliš silný růst může znamenat více práce se zelenými výhony a větší zastínění. Vinař proto nehledá nejmohutnější keř, ale vyváženou kombinaci, která odpovídá stanovišti a způsobu vedení vinice.
Do rozhodování vstupuje také místní klima. Podnož může měnit růstové a fyziologické vlastnosti naroubované révy, ale sama nezaručí odolnost vůči mrazu ani dozrání hroznů. Tyto výsledky souvisejí rovněž s odrůdou, konkrétním místem a průběhem ročníku. Zkušenosti z jiných oblastí proto nelze bez dalšího převzít jako hotové doporučení pro českou vinici.
Výběr je rozhodnutí pro celou životnost výsadby
Vinař či školkař propojuje rozbor půdy a vody s vlastnostmi odrůdy, očekávanou bujností, místními podmínkami a zkušenostmi z podobných stanovišť. Zohledňuje také to, zda se roub a podnož k sobě hodí a zda je vhodný materiál dostupný. Při objednávce se proto vybírá konkrétní kombinace odrůdy a podnože, nikoli jen „vinná réva“.
Jde o dlouhodobou volbu: řez, závlahu nebo hnojení lze v dalších sezonách upravovat, zatímco změna podnože by zpravidla znamenala obnovu výsadby. Právě proto se vyplatí věnovat pozornost půdnímu rozboru a odbornému doporučení ještě před založením vinice. Univerzální podnož, která by vyhovovala všem odrůdám a stanovištím, neexistuje.
Co podnož znamená pro chuť vína?
Nejlépe doložitelné jsou vlivy podnože na růst, některé výnosové a fyziologické vlastnosti a reakci révy na půdní či vodní stres. Tyto změny mohou nepřímo ovlivnit podmínky, v nichž hrozny dozrávají, například prostřednictvím růstové síly, výnosu nebo dostupnosti vody. To ale není totéž jako tvrdit, že konkrétní podnož sama dává vínu určitou chuť či vůni.
Senzorický výsledek závisí na kombinaci podnože, odrůdy, stanoviště, ročníku i výroby vína a přímé účinky se nedají jednoduše předpovědět. Roubovaná réva proto není méně kvalitní: jde o způsob, jak spojit kořenový systém vhodný pro dané podmínky s odrůdou, jejíž hrozny chce vinař pěstovat.