Courvoisier Extra v lahvi o objemu 0,7 litru patří mezi koňaky, u nichž je podstatná především skladba směsi a její dlouhé zrání. Výrobce uvádí 40 % alkoholu a kombinaci eaux-de-vie z několika oblastí apelace Cognac. Právě tento popis je důležitý i pro správné čtení údaje Petite Champagne, který se může objevit u produktu v katalogu: podle výrobce nejde o koňak výhradně z tohoto cru.
Co znamená směs několika crus
Courvoisier popisuje Extra jako směs eaux-de-vie z Grande Champagne a Borderies, doplněnou podílem Petite Champagne. Jde tedy o spojení destilátů z více částí oblasti Cognac. Přesné poměry jednotlivých crus výrobce neuvádí, a nelze proto určit, který z nich ve výsledném charakteru převažuje.
Označení Petite Champagne může mást ty, kdo si pod slovem Champagne představí šumivé víno. V tomto případě jde o jeden ze šesti crus koňakové oblasti, tedy o geograficky vymezenou část apelace. Cognac je chráněné označení spojené s konkrétním územím a pravidly výroby; název crus tak vypovídá o původu eaux-de-vie, nikoli o stylu šumivého vína.
Výrobce uvádí, že směs zraje až 50 let. Formulace se vztahuje k jejím složkám a neříká, že všechny eaux-de-vie mají padesát let, ani jak stará je nejmladší z nich. Přesnou věkovou skladbu Courvoisier nezveřejňuje. U takového údaje je proto přesnější mluvit o dlouze zrajících složkách než o „padesátiletém koňaku“.
Jaký chuťový profil výrobce popisuje
Degustační profil Courvoisier Extra líčí výrobce prostřednictvím vůně lanýžů a divokých fialek. V chuti zmiňuje portské a cedrové dřevo, zatímco závěr popisuje jako dlouhý a kořenitý, s připomínkou pečeného ovocného koláče. Jde o oficiální charakteristiku značky; při vlastním ochutnávání se jednotlivé tóny mohou projevit různě a nemusí je každý vnímat stejně.
Koňak se obecně vyrábí dvojitou destilací vína v charentském destilačním přístroji a následným zráním v dubových sudech. U Courvoisier Extra však nejsou zveřejněny konkrétní údaje o odrůdách hroznů, destilačních parametrech ani o původu a typu použitých sudů. Obecný postup výroby Cognacu proto nelze zaměňovat za úplnou specifikaci této konkrétní směsi.
Podávání a vhodné doprovody
Courvoisier doporučuje podávat Extra čistý. Takové servírování umožní soustředit se na samotný destilát a sledovat, jak se jeho vůně a chuť mění v průběhu ochutnávání. Není nutné hledat složitý rituál: nalít menší množství do degustační sklenky a dát mu chvíli, aby se vůně rozvinula, je praktický způsob, jak začít.
Značka doporučuje také párování s exotickým ovocem, jablky a hruškami nebo s kyselejšími či výraznějšími pokrmy. Nejde o pevně dané pravidlo, ale o nápady, jak pracovat s kontrastem k bohatému a kořenitému profilu, který výrobce popisuje. U výrazného jídla může být užitečné začít malým soustem a ochutnat koňak znovu, aby se ukázalo, jak se jejich chutě ovlivňují.
Koňakový dům s kořeny v Jarnacu
Courvoisier je spojený s městem Jarnac v oblasti Cognac. Firemní časová osa klade počátek obchodu spojeného se jmény Emmanuel Courvoisier a Louis Gallois do roku 1796, kdy Louis Gallois založil v Bercy u Paříže obchod s vínem a lihovinami. V roce 1828 pak jejich synové Félix a Jules založili v Jarnacu podnik zaměřený na koňak.
Po Félixově smrti v roce 1866 převzali vedení bratři Curlierovi. O tři roky později získal Courvoisier od Napoleona III. titul oficiálního dodavatele císařského dvora. Značka rovněž uvádí, že její koňak byl vybrán pro slavnostní večeři při otevření Eiffelovy věže v roce 1889.
S Courvoisierem se pojí také příběh o Napoleonově návštěvě sklepa v roce 1811, který sama značka označuje za legendu. Není proto vhodné podávat jej jako bezpečně doloženou událost spojenou s koňakovým domem, jehož vznik v Jarnacu časová osa datuje až do roku 1828.