Crémant se často srovnává se Champagne, protože obě vína vznikají tradiční metodou, při níž druhotné kvašení probíhá přímo v lahvi. Podobnost postupu ale neznamená, že jde o stejný nápoj nebo že Crémant je jen dostupnější verzí Champagne. Rozhodující je především původ: Champagne pochází z vymezené oblasti Champagne, zatímco Crémant je označení pro šumivá vína z jiných francouzských vinařských oblastí, která splňují pravidla příslušné apelace.
Co znamená označení Crémant
Nejde o jednu apelaci ani o jednotný chuťový styl. Ve Francii existuje osm apelací Crémant: d’Alsace, de Bordeaux, de Bourgogne, de Die, du Jura, de Limoux, de Loire a de Savoie. Každá se vztahuje k vymezené vinařské oblasti a její pravidla určují, jaké podmínky musí víno splnit. Společným základem je kvalitní bílé nebo růžové šumivé víno s chráněným původem; mezi obecné požadavky patří ruční sklizeň.
Odrůdy ani přesné podmínky nejsou stejné pro všechny apelace. V Crémant de Loire se významně uplatňují Chenin Blanc a Cabernet Franc. V Bordeaux se používají například Sémillon, Sauvignon, Merlot a Cabernet Franc. Pravidla Crémant de Limoux připouštějí mimo jiné Chardonnay, Chenin, Pinot Noir a Mauzac a upravují také jejich povolené podíly. Už z těchto příkladů je patrné, že název Crémant zastřešuje regionálně odlišná vína, nikoli jeden recept.
Jak vzniká Crémant tradiční metodou
Nejprve vinař připraví základní víno. Po přidání takzvaného tirážního likéru začne druhotné kvašení v uzavřené lahvi. Kvasinky při něm vytvářejí oxid uhličitý, který nemůže uniknout a rozpouští se ve víně. Právě tím vzniká jeho přirozené perlení. Stejný princip používá také Champagne, tradiční metoda tedy není výsadou jediné oblasti.
Během zrání zůstává víno v kontaktu s kvasinkovými kaly. Ty se následně při remuáži postupně přesouvají do hrdla lahve. Při degorzáži se usazenina odstraní a láhev se doplní expedičním likérem. Jeho množství se podílí na konečném dosážení vína; pak se láhev uzavře. Jednotlivé apelace mají vedle společného základu i vlastní specifikace, proto nelze předpokládat, že všechny Crémanty vznikají ve všech detailech stejně.
Společný základ kategorie počítá nejméně s devíti měsíci zrání na kalech a nejméně dvanácti měsíci od tiráže do uvedení na trh. Jde o minimální limity, nikoli o skutečnou délku zrání každé lahve. Champagne má pro neročníková vína stanovené minimum patnácti měsíců a pro ročníková třicet šest měsíců; i zde mohou vína zrát déle.
Osm apelací, různé regionální výrazy
Crémant d’Alsace, Crémant de Bourgogne a Crémant de Bordeaux nesou v názvu oblasti, odkud pocházejí. Crémant de Loire zahrnuje části Anjou, Saumuru, Touraine a Cheverny, a tak i uvnitř jedné apelace pracuje s různými místními podmínkami. Vedle nich patří do francouzské osmičky také Crémant de Die, du Jura, de Limoux a de Savoie. Přehled apelací je užitečným začátkem při výběru: napoví, odkud víno přichází, ale sám o sobě neurčuje jeho konkrétní chuť.
Jednotný degustační profil Crémantu neexistuje. Výsledek ovlivňují odrůdy, ročník, dosáž i délka zrání. Některé popisy Crémant de Loire zmiňují bílé ovoce, květy, lískové ořechy nebo mandle, u růžových variant drobné červené ovoce. Pro Crémant de Limoux se uvádějí například citrusy, bílé květy a toastové tóny. Jde o charakteristiky konkrétních apelací, ne o společnou chuťovou definici všech Crémantů.
Crémant a Champagne: podobná metoda, jiná apelace
Champagne je samostatná apelace s přesně vymezeným územím a vlastními pravidly pro povolené odrůdy, výnosy, lisování i zrání. Crémant pochází z jiných oblastí a řídí se specifikací své konkrétní apelace. Rozdíl tedy není jen v názvu na etiketě ani v cenové hladině: původ a místní pravidla jsou součástí identity obou kategorií.
Proto není výstižné označovat Crémant za levnou napodobeninu Champagne. Obě kategorie sdílejí způsob druhotného kvašení v lahvi, ale jejich původ, povolené odrůdy i regionální zázemí se liší. Crémant je samostatná skupina vín, která umožňuje poznávat francouzské šumivé styly i mimo Champagne.
Jak Crémant podávat
Dobře vychlazený Crémant se hodí jako aperitiv i k jídlu. Konkrétní kombinace závisí na stylu a dosáži: Crémant de Limoux se například doporučuje k slaným jednohubkám, rybám nebo bílému masu. Při výběru se vyplatí začít apelací a odrůdami, které na etiketě najdete, a doporučenou teplotu případně ověřit u producenta. Společný název totiž slibuje tradiční způsob výroby a regionální původ, nikoli jednu předem danou chuť.
