Číslo 1985 na etiketě může svádět k jednoduchému výpočtu: od sklizně uplynulo mnoho let, a tak musí jít o destilát stejně dlouho zrající v sudu. U ročníkového armaňaku to ale takto určit nelze. Ročník označuje rok sklizně hroznů, z nichž destilát vznikl. Jak dlouho pak konkrétní armaňak zrál v dřevě, závisí na datu lahvování, které u této lahve není uvedeno.
Delord 1985 je nabízen jako Bas-Armagnac v lahvi o objemu 0,7 litru a s obsahem alkoholu 40 %. Součástí balení je dřevěný box. Ten podtrhuje dárkové provedení, sám o sobě však nevypovídá o výrobním postupu ani o délce zrání.
Co u armaňaku znamená ročník
U ročníkového armaňaku se číslo na etiketě vztahuje k roku sklizně. Neříká tedy, že byl destilát v roce 1985 lahvován, ani kolik let měl při lahvování. Ročníkový armaňak musí před uvedením do prodeje zrát v dřevě nejméně deset let; přesnou dobu zrání Delordu 1985 ale bez údaje o lahvování určit nelze. Po stočení do lahve už destilát dále nedozrává.
Právě v tom se ročníkové označení liší od kategorií, jako jsou VSOP nebo XO, které vyjadřují stáří nejmladší složky směsi. Ročník naopak spojuje obsah lahve s jedním rokem sklizně. U Delordu 1985 je tak podstatným údajem konkrétní sklizňový rok, ne tvrzení o určitém počtu let v sudu.
Rodinný dům z Lannepax
Historie značky Delord sahá podle její rodinné kroniky do roku 1893. Prosper Delord tehdy působil jako kočovný destilatér a správce sklepa: s přenosným zařízením objížděl farmy a destiloval bílé víno. Rodinný dům Delord Frères založili jeho synové Gaston a Georges roku 1932 v Lannepax, obci v Gaskoňsku. Postupně začali své Bas-Armagnacy vyvážet také do Spojených států.
V dalších desetiletích se do podniku zapojovaly následující generace rodiny. Jacques pokračoval od roku 1963, jeho bratr Pierre se přidal o deset let později a Sylvain s Jérômem nastoupili v roce 2001. Delord 1985 tak patří do produkce rodinného domu s dlouhou místní historií, byť samotná tradice značky neříká, jak přesně probíhala výroba této konkrétní ročníkové šarže.
Od vína k destilátu a dubovému zrání
Armagnac je vinný destilát z jihozápadní Francie a Bas-Armagnac je jednou z jeho vymezených oblastí. V regionu se víno tradičně destiluje v zimě, převážně v měděném kontinuálním armaňakovém alambiku. Jde o obecnou praxi v Armagnacu; konkrétní destilační zařízení použité pro ročník Delord 1985 doloženo není.
Po destilaci zraje armaňak obvykle v dubových sudech. Kontakt se dřevem, pomalá oxidace i odpařování postupně ovlivňují jeho barvu a vůni. U Delordu 1985 je potvrzeno zrání v dubu a produktové údaje uvádějí francouzský dub, nelze však spolehlivě určit konkrétní původ dřeva, sud ani délku pobytu v něm. Opatrnost je na místě i u detailů o odrůdách hroznů či síle destilátu před uložením do sudu: ty nejsou pro tento ročník doloženy jako specifikace výrobce.
Jaký chuťový profil očekávat
Specializovaný prodejce popisuje tento armaňak jako jantarový s oranžovými odlesky. Ve vůni zmiňuje pražené mandle a lískové oříšky, jablko v karamelu a koření, zejména skořici, hřebíček a vanilku. V chuti podle stejného popisu vystupují pečené jablko, rozinky a koření; závěr připomíná pomerančovou kůru, vanilku a muškátový oříšek.
Jde o degustační poznámky jednoho prodejce, nikoli o pevně daný vjem, který musí každý při ochutnání rozpoznat. Výsledek ovlivní také teplota, sklenice i osobní zkušenost s destiláty. Doporučená teplota podávání pro tento produkt je 18–20 °C.
Podávání a uchovávání
Ročníkový armaňak lze podávat čistý, například jako digestiv po jídle. Prodejní doporučení zmiňuje také hořkou čokoládu, pražené ořechy nebo vyzrálý sýr; jde o možné doprovody, nikoli o pravidla, která by bylo nutné dodržet. Při ochutnávání má smysl dát destilátu chvíli ve sklenici, aby se jeho vůně mohla postupně rozvinout.
Neotevřenou láhev je vhodné uchovávat nastojato. Po stočení do skla už armaňak nezraje a dlouhý kontakt alkoholu s korkem může korek zatěžovat. U Delordu 1985 je proto nejdůležitější rozlišovat mezi rokem sklizně a skutečnou dobou sudového zrání: první je známý, druhou bez data lahvování nelze přesně určit.