Dolská Dezertní Medovina mandlová je český výrobek Výzkumného ústavu včelařského, který sídlí v Dole u Máslovic, zhruba dvacet kilometrů severně od Prahy. V litrové lahvi má 18 % alkoholu. Jde o jednu z obměn Dolské medoviny, jejíž historie v tomto místě sahá do 60. let minulého století.
Medovina z prostředí včelařského výzkumu
Výzkumný ústav včelařský vznikl roku 1919 jako státní výzkumné pracoviště a v usedlosti Na Dole působí od roku 1922. Od roku 1997 funguje jako společnost s ručením omezeným. Kromě výzkumu, vývoje a vzdělávání v oboru včelařství se věnuje také výrobě včelích produktů; medovina patří k jeho tradičním výrobkům.
Samotná Dolská medovina se v Dole vyrábí od 60. let. Původní hořká varianta se postupně stala základem dalších podob, mezi nimi skořicové, mandlové a citronové. Tento historický údaj se vztahuje k výrobní řadě jako celku, nikoli k doloženému začátku výroby mandlové příchuti.
Kvašený medový základ a další složky
Výrobce popisuje dezertní Dolskou medovinu jako kvašený roztok včelího medu. Podle konkrétního druhu se do něj přidávají další složky, například líh kvasného původu, koření nebo hořčina. Nejde tedy nutně jen o nápoj vzniklý kvašením samotného medového roztoku. Přesný recept mandlové varianty, použité kvasinky ani délku kvašení výrobce veřejně nerozvádí.
Pro Dolskou medovinu obecně uvádí 18 ± 0,7 % objemových alkoholu a nejméně 150 gramů cukru na litr. Jde o údaje pro řadu, nikoli o samostatně zveřejněný rozbor konkrétní šarže mandlové medoviny. Výrobce zároveň uvádí, že trvanlivosti dosahuje bez chemických stabilizátorů. Zrání v dubových sudech se naproti tomu týká samostatné archivní medoviny; u mandlové varianty takový postup doložen není.
Označení „mandlová“ napovídá zamýšlené chuťové zaměření, ale úplné složení ani samostatný degustační profil této varianty výrobce nezveřejňuje. Nelze proto bez ověření etikety tvrdit, že receptura obsahuje skutečné mandle. Výrobce řadí mandlovou medovinu mezi hořké varianty a pro celou řadu popisuje žlutohnědou barvu; po delším skladování může být podle něj běžná mírná opalescence nebo hnědý povlak na vnitřní straně lahve.
Jak ji podávat
Výrobce doporučuje mandlovou medovinu podávat chlazenou, případně s kostkou ledu. V zimě ji lze ohřát přibližně na 60 °C. Další možností je grog: jeden díl medoviny se smíchá se dvěma díly vroucí vody a doplní plátkem citronu. Ohřívat ji není třeba do varu; doporučení výrobce míří na teplé podávání.
V nabídce výrobce je také míchaný poměr mandlové Dolské medoviny a rumu jedna ku jedné, podávaný vychlazený s ledem. Je to jeden z navržených způsobů servisu, nikoli nutný recept. U sladšího dezertního stylu může dávat smysl začít menší porcí a nejprve ochutnat samotný nápoj, aby se jeho charakter neztratil v dalších ingrediencích.
Jméno spojené s místem
Název Dolská odkazuje k Dolu, původně usedlosti s mlýnem u ústí Máslovického potoka do Vltavy. Medovina tak nese jméno místa, kde sídlí její výrobce a kde se její výrobní řada rozvíjí po několik desetiletí. Mandlová varianta je její pozdější sesterskou podobou, nikoli archivním nápojem se zvlášť doloženým dlouhým zráním.
Dolská Dezertní Medovina mandlová je proto zajímavá nejen jako sladší medový nápoj s 18 % alkoholu, ale také jako produkt včelařského pracoviště s dlouhou institucionální historií. Při výběru je dobré rozlišovat mezi obecnými údaji celé řady a tím, co je známo přímo o mandlové lahvi: její přesná receptura ani podrobné chuťové poznámky nejsou veřejně popsané.