Frankovku zná Morava, Blaufränkisch Rakousko a Kékfrankos Maďarsko. V Německu, zejména ve Württembersku, se setkáte s názvem Lemberger. Nejde o čtyři podobné odrůdy, ale o jednu modrou révu, která má ve střední Evropě dlouhou tradici. Její vína přitom nejsou chuťově jednotná: společné jméno odrůdy nezaručuje stejný styl ani stejný projev v každé lahvi.
Od Moravy přes Burgenland až do Maďarska
Na Moravě se Frankovka pěstuje především na Velkopavlovicku a Slovácku, najdeme ji také na Mikulovsku, Podluží a v okolí Dolních Kounic. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941 a patří k výrazným červeným odrůdám zdejšího vinařství. Její význam však sahá dál na jih a východ. Rakouským centrem je Burgenland, zvlášť Mittelburgenland, přezdívaný Blaufränkischland. Důležitá je také v oblastech Eisenberg, Leithaberg a Rosalia.
V Maďarsku nese jméno Kékfrankos a vyrábí se z ní jak samostatné víno, tak součást směsí Bikavér z Egeru a Szekszárdu. Významnými oblastmi jsou také Sopron, Kunság a Villány. Odrůda je doma rovněž ve slovinských vinicích a v německém Württembersku. Původ Frankovky není definitivně vyjasněný; bezpečnější je mluvit o středoevropském zázemí než ji připisovat jedinému konkrétnímu místu.
Pozdní zrání potřebuje dobrou polohu
Frankovka dozrává později, a proto jí prospívají teplé polohy. Rakouská doporučení zmiňují stanoviště orientovaná k jihu a chráněná před větrem. Klima a poloha ovlivňují, jak hrozny dozrají, a tím i výslednou rovnováhu vína. Výraz má také půda: v Mittelburgenlandu se vyskytují hlubší jílovité, hlinité i písčité půdy, které zadržují vodu. Tamní popisy spojují jílovité polohy se šťavnatějším ovocným dojmem a břidlici s výraznější, někdy označovanou jako minerální či ohnivou, strukturou. Jsou to vodítka pro dané území, nikoli pravidlo platné pro každou Frankovku.
Roli hraje i zralost při sklizni. Dřívější sklizeň může podpořit svěžejší a lehčeji působící styl, zatímco zralejší hrozny mohou přinést plnější a koncentrovanější víno. Vyšší zralost sama o sobě ale není zárukou kvality. Důležitá je rovnováha mezi ovocem, kyselinou, tříslovinami a případným vlivem dřeva.
Ovocná, pevná, nebo uhlazená?
V aroma se mohou objevovat třešně a višně, ostružiny či jiné bobulové ovoce, někdy také koření nebo květinové tóny. Frankovka často mívá výraznější kyselinu a znatelné třísloviny, ale jejich síla se mění podle ročníku, polohy, zralosti i způsobu výroby. Mladé víno může působit pevněji; u vyzrálejší lahve se třísloviny mohou jevit uhlazenější. Odrůdu proto není přesné označovat za vždy ostrou, lehkou nebo rustikální.
Rozdíly mezi oblastmi mohou pomoci s orientací, ale nejsou spolehlivou předpovědí konkrétní lahve. Chladnější Sopron bývá spojován se svěžejšími víny a výraznější kyselinou, zatímco teplejší Szekszárd či Villány mohou nabídnout strukturovanější styl. Výsledek ovšem výrazně ovlivní i rozhodnutí vinaře.
Ve sklepě může víno kvasit a zrát v nerezové nádobě, velkém dřevěném sudu nebo bariku. Nerez a větší sudy obvykle ponechávají více prostoru ovocnému projevu, zatímco menší sud může být ve vůni i chuti nápadnější. Některé vinařské postupy zahrnují také delší maceraci, redukci výnosu nebo jablečno-mléčné kvašení; žádný z nich ale není pro každou Frankovku povinný.
Jak vybírat a co podávat
Při výběru začněte u země a oblasti původu, ročníku a informace o zrání. Označení Classic, Reserve či Riede může napovědět něco o zamýšleném stylu, jeho přesný význam se však řídí pravidly konkrétní oblasti. Například rakouská označení DAC nejsou jednotná: některá zdůrazňují ovocnost a omezený vliv dřeva, jiná umožňují výraznější sudový projev. Pokud hledáte víno, v němž vynikne ovoce, bývá rozumné zaměřit se na nerez nebo menší vliv dřeva. Pro plnější, strukturovanější podobu může být vodítkem zrání v sudu — nikoli však zárukou konkrétní chuti.
Lehčí a ovocnější Frankovku podávejte mírně chladnější než běžnou pokojovou teplotu. Plnější víno může být o něco teplejší, aby se lépe projevil jeho aromatický a strukturální charakter. Kyselina a třísloviny jí často svědčí ve společnosti jídla: mladší, svěží styl se může dobře doplnit s rajčatovými těstovinami, pizzou, pečenou zeleninou nebo ragú. Plnější či vyzrálejší láhev zkuste k pečenému nebo grilovanému masu, zvěřině, drůbeži či vyzrálejšímu modrému sýru. Vždy přitom zohledněte také omáčku, koření a intenzitu konkrétního vína.
Frankovka tak nabízí užitečnou lekci ze středoevropského vinařství: stejná odrůda může mít několik jmen a mnoho podob. Morava, Burgenland i maďarské oblasti sdílejí společnou révu, nikoli jediný chuťový předpis.
