Gimlet patří mezi krátké koktejly, které staví na několika surovinách a malém prostoru pro schovávání chyb. Základem je gin a limetová složka, která může mít podobu slazeného cordialu nebo čerstvé šťávy doplněné sirupem. Právě druh limetové složky a její poměr ke ginu rozhodnou, zda bude drink sladší a uhlazenější, nebo ostřejší a svěžejší.
Co o původu Gimletu víme
Námořní příběh Gimletu má reálné historické pozadí, ale přesný okamžik jeho vzniku doložený není. Britský zákon z roku 1867 nařídil obchodním lodím zásoby limetové šťávy jako ochranu proti kurdějím. Ve stejném roce Lauchlan Rose patentoval způsob, jak limetovou šťávu konzervovat bez alkoholu pomocí cukru. Tak vznikl kontext pro rozšíření limetového cordialu, nikoli důkaz, že konkrétní námořník právě tehdy namíchal první Gimlet.
Za raný předstupeň se někdy považuje „Gillette Cocktail, Chicago Style“ z roku 1917, který kombinoval čerstvou limetovou šťávu s ginem Old Tom. Název Gimlet a recept s cordialem jsou však v tisku doloženy nejpozději v roce 1922. Harry MacElhone tehdy ve své knize Harry’s ABC of Cocktails uvedl stejné díly Plymouth ginu a Rose’s Lime Juice Cordial. Nápoj popsal jako oblíbený v námořnictvu. Podobný poměr uvádí také Harry Craddock v The Savoy Cocktail Book z roku 1930.
To, že se Gimlet připomíná v souvislosti s britským námořnictvem, tedy dává historický smysl. Vyprávění o důstojnících, kteří gin míchali s cordialem, ale nelze zaměňovat za doložený příběh vynálezu. Nejistý je i původ názvu: spojuje se s nástrojem zvaným gimlet, někdy také s námořním lékařem Thomasem Desmondem Gimlettem. Jde o tradované výklady, nikoli o bezpečně potvrzenou odpověď.
Cordial, nebo čerstvá limeta?
V klasické cordialové verzi jsou sladkost i limetová chuť v jedné surovině. Dobové recepty s poměrem jedna ku jedné proto dávají výrazně sladší výsledek, než jaký dnes často čekáme od kyselého koktejlu. Pozdější receptury se posouvaly k menšímu množství sladkého cordialu. Neznamená to, že historický poměr je chybný: jde o jiný, sladší styl Gimletu.
Čerstvá limetová šťáva se sirupem odděluje kyselou a sladkou složku. Díky tomu lze recept snadno přizpůsobit konkrétní limetě, která může být kyselejší či méně šťavnatá, i vlastní chuti. Čerstvá varianta obvykle působí přímočaře citrusově; cordial zase přináší limetovou chuť už spojenou se sladkostí. Výsledek se ovšem může lišit podle konkrétního cordialu i ginu.
Dva recepty, dva styly
Pro první domácí pokus s čerstvou limetou se hodí současný pracovní poměr 60 ml ginu, 25 ml čerstvé limetové šťávy a 15 ml cukrového sirupu v poměru 1:1. Není to historický standard ani jediná správná formule. Začněte tímto základem, ochutnejte a podle kyselosti limety přidejte trochu sirupu nebo šťávy.
- Do šejkru odměřte gin, čerstvou limetovou šťávu a sirup.
- Přidejte led a protřepejte, dokud se směs dobře neochladí.
- Přes sítko sceďte do vychlazené koktejlové sklenky nebo kupé.
Cordialový Gimlet lze připravit ze 60 ml ginu a 20 ml limetového cordialu. Jde o střídmější poměr než dobová jedna ku jedné; při použití výrazně sladkého cordialu začněte menší dávkou a případně ji zvyšte. Směs promíchejte s ledem a sceďte do vychlazené sklenky. Historický recept Craddocka doporučuje míchání a podávání ve stejné sklenici, přičemž led uvádí jako volitelný. Obě metody mají své místo: čerstvá verze se běžně protřepává, cordialová se může míchat.
Jak gin a poměr mění chuť
Gin není v Gimletu pouhý nosič alkoholu. Jeho botanický profil tvoří podstatnou část výsledné vůně a chuti. Pro klasicky pojatý drink se hodí Plymouth gin, který figuruje v historických recepturách, nebo London dry gin, uváděný jako další použitelný styl. Výraznější jalovcový London dry může vedle limety působit sušeji a přímočařeji; sladší Old Tom může výsledný koktejl zjemnit. Jde o praktický chuťový rozdíl, nikoli o pravidlo, které by určovalo jedinou správnou volbu.
Podíl limety a sladidla upravujte postupně. Více sirupu či cordialu kyselost zjemní, zatímco větší dávka šťávy přidá ostřejší citrusový tah. Pokud sladká část převládne, gin se může ztratit; příliš kyselý poměr zase potlačí jeho aromatiku. U cordialu je dobré počítat s tím, že už obsahuje cukr, a nepřidávat další sirup automaticky.
Gimlet, Daiquiri a Martini nejsou totéž
Gimlet a Daiquiri sdílejí jednoduchou logiku: destilát, limeta a sladká složka. Rozdíl je především v základním alkoholu. Gimlet stojí na ginu, zatímco Daiquiri na rumu. Martini má jinou stavbu: typicky spojuje gin s vermutem a limetová šťáva ani cukrové sladidlo do něj nepatří. Podobnost v tom, že jde o krátké koktejly, proto neznamená zaměnitelnost.
Varianty bez hledání jediné správné receptury
Vedle cordialové klasiky a čerstvé limetové verze existuje také delší varianta s trochou perlivé vody. Soda navíc není výhradně současný nápad: Savoy Cocktail Book z roku 1930 uvádí vedle Gimletu samostatný „Gimblet Cocktail“ z limetové šťávy, suchého ginu a sody. Později se rozšířil také Vodka Gimlet, v němž vodka nahrazuje gin.
Pro domácí přípravu je nejpraktičtější vybrat si jeden styl a nejdřív dodržet jeho základní poměr. Pak dolaďte sladkost po malých dávkách. Gimlet má doloženou historii, ale ne jedinou neměnnou formuli: rozdíly mezi cordialem a čerstvou limetou jsou součástí jeho podoby, ne důvodem označit jednu verzi za nepravou.
