Hibernal bývá spojován s aromatickými bílými víny a s odolností vůči některým houbovým chorobám révy. Důležité je ale rozlišovat mezi vlastností odrůdy a výsledkem ve sklenici: Hibernal může být suchý i sladší, svěží i výrazně zralý. Rozhodují hrozny, ročník, místo pěstování a přístup vinaře.
Z Geisenheimu na české vinice
Hibernal vznikl ve šlechtitelském prostředí německého Geisenheimu. Jeho šlechtitelský materiál pochází z roku 1944 a profesor Heinrich Birke odrůdu vybral v roce 1958. Rodokmen se často zjednodušuje na křížení Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského; přesnější popis mluví o výběru z volně opylené šlechtitelské linie odvozené od této kombinace. V německém odrůdovém seznamu se Hibernal objevil v roce 1997, v české Státní odrůdové knize je zapsán od roku 2004.
V českém vinařství získal výraznější postavení než v zemi svého původu. K 31. červenci 2022 zabíral v Česku 405 hektarů, tedy přibližně 45 procent plochy zdejších PIWI odrůd. Jde o historický údaj, nikoli o aktuální výměru. Název Hibernal znamená „zimní“ a odkazuje na dobrou mrazuvzdornost odrůdy.
Co odolnost PIWI znamená – a co ne
PIWI je zkratka německého výrazu pilzwiderstandsfähig, tedy „odolný vůči houbám“. U Hibernalu se odolnost týká především plísně révové a padlí révového. Může proto snížit potřebu fungicidních zásahů, jejichž rozsah se však mění podle ročníku, stanoviště a tlaku chorob. Neznamená imunitu: proti padlí může být potřeba ošetření a v některých letech také zásahy proti plísni révové. Odolnost vůči těmto chorobám navíc nechrání automaticky před jinými patogeny, například plísní šedou či černou hnilobou.
Označení PIWI také není synonymem pro bio. Ekologická produkce podléhá samostatným pravidlům a certifikaci; PIWI popisuje vlastnost odrůdy. Ani jedno označení samo o sobě neříká, zda bude konkrétní víno kvalitní. Tu ovlivňuje zdravotní stav a zralost hroznů, ročník i práce ve sklepě.
Od svěžího suchého po sladší styl
Hibernal raší a kvete středně časně, dozrává středně až pozdě. V českých podmínkách se sklízí obvykle v první polovině října, přibližně o jeden až dva týdny dříve než Ryzlink rýnský; konkrétní termín se ale mění podle počasí a polohy vinice. Sklizeň při nižší zralosti může dát vinaři předpoklady pro svěžejší suché víno. Pozdější sběr může přinést zralejší ovocný projev a více cukru v hroznech, z něhož lze podle průběhu kvašení a rozhodnutí vinaře vytvořit víno se zbytkovým cukrem.
Aromaticky se Hibernal někdy přibližuje Sauvignonu blanc: mohou se objevit tóny tropického ovoce a výraznější aromatika. Jindy vystoupí jemnější projev a kyselina připomínající Ryzlink rýnský. Jsou to tendence, ne jistý podpis každé lahve. Výsledek mění ročník, zralost, stanoviště i vinifikace. Na těžších půdách může při přezrání v některých letech vzniknout také méně příjemný tón černého bezu. Sladší víno přitom automaticky neznamená, že byly použity hrozny napadené ušlechtilou plísní.
Při výběru proto začněte údajem o zbytkovém cukru a popisem konkrétního ročníku, ne jen názvem odrůdy. Suchý Hibernal může nabídnout svěžejší, lehčí dojem, zatímco zralejší nebo sladší provedení může působit plněji. Z katalogových příkladů lze porovnat například Hibernal Premium pozdní sběr od ZD Němčičky, jejich výběr z hroznů 2015 nebo Hibernal pozdní sběr od Ampelos. Samotné zařazení do stejné odrůdy však nezaručuje stejný chuťový profil.
Podávání a jídlo
Suchou lahev podávejte dobře vychlazenou, ne však přechlazenou, aby se její vůně neztratila. Může se hodit k lehčím předkrmům, rybám, mořským plodům nebo chřestu. Plnější a aromatičtější suchý styl snese výraznější koření. U sladšího Hibernalu vybírejte dezert s odpovídající intenzitou sladkosti: příliš málo sladké jídlo může vedle vína působit kysele. Teplotu i párování přizpůsobte konkrétní lahvi, protože pod jedním odrůdovým jménem se mohou skrývat rozdílné styly.
