Bušení srdce po večeru s alkoholem nemusí být jen nepříjemným dozvukem oslavy. Někdy se v této souvislosti objeví porucha srdečního rytmu, nejčastěji fibrilace síní. Označení holiday heart vzniklo v roce 1978 pro arytmii pozorovanou po nárazovém pití během svátků. Nejde ale o problém omezený na Vánoce či jiné oslavy: podobná souvislost se může objevit kdykoli během roku.
Co se při fibrilaci síní děje
Při fibrilaci síní se srdeční síně stahují nekoordinovaně. Rytmus může být nepravidelný a člověk může cítit bušení srdce, závratě nebo slabost. Někteří lidé však nemají žádné zjevné příznaky. Ani samotné bušení srdce, ani jeho načasování po alkoholu proto diagnózu nepotvrzuje; fibrilace síní může probíhat také bez toho, aby si jí člověk všiml.
Pojem „holiday heart“ je užitečný popis časové souvislosti, nikoli diagnóza. K potvrzení fibrilace síní je potřeba vyšetření, zejména EKG. Záznam z nositelné elektroniky nebo pocit nepravidelného tepu mohou být důvodem obrátit se na zdravotníka, samy o sobě ale nemusí stačit k určení příčiny.
Krátkodobá epizoda není totéž co dlouhodobé riziko
Krátkodobé studie se zaměřují na to, zda alkohol může předcházet epizodě u lidí, kteří už fibrilaci síní mají. V jedné prospektivní studii vědci po čtyři týdny sledovali sto lidí s diagnostikovanou záchvatovitou fibrilací síní. Kombinovali EKG záznam s objektivním senzorem alkoholu. Epizoda arytmie byla spojena přibližně s dvojnásobnými šancemi po jednom alkoholickém nápoji a s více než trojnásobnými šancemi po nejméně dvou nápojích během předchozích čtyř hodin.
Tato čísla se vztahují ke konkrétní skupině pacientů a krátkému časovému oknu. Nejsou univerzálním limitem, osobní předpovědí ani důkazem, že menší množství riziko vylučuje. Studie navíc nedokáže vyloučit, že se s alkoholem u některých epizod sešly i další spouštěče.
Jinou otázkou je, zda dlouhodobě vyšší spotřeba souvisí s tím, že fibrilace síní vůbec vznikne. Dlouhodobá pozorování a jejich souhrny spojují vyšší spotřebu s vyšším rizikem. U nízké až střední spotřeby jsou ale výsledky nejednotné a nebyl stanoven jasný práh, pod nímž by riziko spolehlivě mizelo. Pozorovaná souvislost sama o sobě také nedokazuje příčinu: výsledky mohou ovlivňovat další rozdíly mezi lidmi.
Co ukázalo omezení alkoholu u pacientů s fibrilací síní
Vedle pozorovacích studií existuje také randomizovaná studie zaměřená na omezení alkoholu. Zahrnovala 140 lidí, kteří pravidelně pili a měli záchvatovitou nebo přetrvávající fibrilaci síní. Po šesti měsících se recidiva objevila u 53 % účastníků zařazených do skupiny usilující o abstinenci a u 73 % kontrolní skupiny. Ve skupině s omezením alkoholu byla nižší také celková zátěž fibrilací síní.
Výsledek podporuje doporučení, aby lidé s diagnostikovanou fibrilací síní, kteří usilují o kontrolu rytmu, alkohol minimalizovali nebo vyloučili. Nejde však o studii prevence prvního vzniku arytmie u celé populace ani o podklad pro stanovení obecně bezpečné dávky. Doporučení se týká léčby již diagnostikované fibrilace síní, nikoli alkoholu jako prostředku k léčbě či prevenci srdečních potíží.
Možné mechanismy a rozdíly mezi lidmi
Přesné mechanismy nejsou zcela objasněné. U akutního působení alkoholu byly popsány změny elektrických vlastností síní, včetně zkrácení doby, po kterou jsou některé oblasti srdce méně připravené k dalšímu elektrickému vzruchu. Při dlouhodobém působení mohou hrát roli strukturální změny, například zvětšení síní nebo fibróza. Po nadměrném pití může situaci komplikovat také zvracení a narušení hladin elektrolytů, které jsou důležité pro elektrickou činnost srdce.
Tyto možné cesty neznamenají, že se arytmie objeví u každého nebo že lze riziko snadno vypočítat. Záleží na individuální náchylnosti a souběžných zdravotních okolnostech; dopad se může lišit například podle věku, pohlaví a některých onemocnění. Výsledky studií proto nelze převést na jednoduchý osobní odhad.
Ne všechny arytmie mají stejně přesvědčivé důkazy
Nejvýraznější poznatky o souvislosti alkoholu se srdečním rytmem se týkají fibrilace síní, zejména akutního spouštění epizod u lidí, kteří ji již mají, a omezení recidiv v této skupině. U jiných poruch rytmu jsou důkazy méně jednoznačné. Není konzistentně doloženo, že by alkohol přímo měnil riziko předčasných komorových stahů, komorové tachykardie či fibrilace; významný vliv nebyl prokázán ani u supraventrikulární tachykardie.
Poznatky o alkoholu a krevním tlaku proto nelze automaticky přenášet na všechny poruchy rytmu. Jde o odlišné zdravotní otázky a síla důkazů se liší podle konkrétního výsledku. Ani z těchto poznatků nelze odvodit množství alkoholu, které by bylo bezpečné pro srdeční rytmus.
Kdy vyhledat pomoc
Nové nebo opakované bušení srdce, pocit nepravidelného tepu či nevysvětlené závratě je vhodné konzultovat se zdravotníkem. Při podezření na fibrilaci síní může lékař doporučit EKG; vyšetření má smysl i tehdy, když je nepravidelný puls patrný, ale člověk nemá jiné příznaky.
Pokud se palpitace pojí s bolestí nebo tlakem na hrudi, výraznou dušností či mdlobou, je namístě okamžitá zdravotnická pomoc. V Česku lze volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155, případně 112. Článek nemůže určit příčinu konkrétních obtíží; tu pomůže objasnit až zdravotnické vyšetření.