Hruškovice bývá spojována především s čistou, ovocnou vůní a čirým destilátem. Ullersdorf Zlatá Hruškovice Williams jde jinou cestou: pálenka z odrůdy Williamsova máslovka zraje jeden rok v použitých sudech po koňaku. Výsledkem je destilát o síle 48 % alkoholu se světle zlatavou barvou a profilem, v němž se mají potkávat hrušky a tóny sudu.
Williamsova máslovka jako základ
Odrůda Williamsova máslovka je známá také jako Williams. Ullersdorf ji uvádí jako surovinu pro tuto hruškovici a popisuje její aroma jako intenzivní a nasládlé. Přesný původ odrůdy není v dostupných historických údajích jednoznačný: výrobce jej spojuje s Belgií, zatímco pomologický podklad UPOV připisuje její vznik semenáči v zahradě anglického učitele před rokem 1770. Bez dalšího potvrzení proto nelze jednu z těchto verzí vydávat za jistou.
Také původ konkrétní úrody použitých hrušek není u této lahve blíže doložen. Ullersdorf uvádí, že většinu ovoce pro svou výrobu získává od místních pěstitelů a sběračů, toto obecné tvrzení však samo o sobě nepotvrzuje, odkud pocházely hrušky pro konkrétní šarži.
Rok v sudu, ne snaha přehlušit ovoce
Zrání v sudu po koňaku dává hruškovici další vrstvu, ale neznamená, že by šlo o koňak nebo destilát z něj. Jde o ovocnou pálenku, která rok odpočívá v již použitém koňakovém sudu. Výrobce popisuje koňakové tóny ve vůni i chuti a světle zlatavé zabarvení. Sudové vlivy mají podle jeho záměru hruškové aroma doplnit, nikoli zakrýt.
Právě kratší doba zrání je tu podstatná. Ullersdorf uvádí, že ji zvolil proto, aby dřevo nepřevážilo nad odrůdovým charakterem. U ovocného destilátu tak nejde pouze o délku pobytu v sudu: důležitá je i jeho volba a to, jak se jeho vliv potká s vůní konkrétního ovoce. Výrobce ostatně upozorňuje, že ne každý sud se hodí ke každému destilátu.
Z Maršíkovského mlýna u Velkých Losin
Za značkou Ullersdorf stojí likérka a destilerie v Maršíkovském mlýně nedaleko Velkých Losin. První zmínky o budově výrobce klade do roku 1584, to ale není datum začátku výroby destilátů. Zpracování ovoce a výroba ovocných pálenek tu začaly až v roce 2004; bylinné likéry přibyly od roku 2012. Historie místa a historie současného provozu jsou tedy dvě odlišné kapitoly.
Ullersdorf obecně popisuje výrobu ovocných destilátů jako sled kroků od příjmu a drcení ovoce přes kvašení a destilaci až po ležení a plnění. U této hruškovice uvádí také delší kvašení při teplotě 10–15 °C, které má přispívat k výtěžnosti a kvalitě. Podrobnější údaje o délce kvašení či jednotlivých fázích destilace výrobce u produktu nespecifikuje.
Jak ji ochutnat
Konkrétní teplotu podávání ani párování s jídlem výrobce nedoporučuje. Pro vlastní degustaci lze začít malým množstvím a podávat destilát samostatně, aby bylo možné vnímat ovocné i sudové tóny. Jde o obecný návrh, nikoli o oficiální pokyn Ullersdorfu. Při 48 % alkoholu může být užitečné dát destilátu chvíli ve sklenici, než se k němu člověk vrátí; vnímání vůně a chuti se ale liší podle degustujícího.
Označení „zlatá“ odkazuje na světle zlatavý odstín, který výrobce spojuje se zráním v dubovém sudu. Ullersdorf zároveň označuje tuto hruškovici za vhodnou k archivaci, ale blíže nevysvětluje, co tím přesně míní. Jisté je, že její charakter vzniká kombinací odrůdového základu a ročního zrání po koňaku — nikoli samotným názvem sudu.