Označení London Dry může svádět k představě ginu z Londýna. U J. Rose No. 2 však jde o styl, nikoli o zeměpisný původ: tento gin pochází z Itálie. Varianta JR02 má objem 0,7 litru a obsah alkoholu 43 %; receptura staví na jalovci a osmi dalších botanicals.
Od dárkových lahví k vlastní značce
J. Rose je spojena se společností Affreschi & Affreschi ze Salenta v jižní Itálii. Její hlavní činností jsou dekorativní povrchy a fresky, což se promítlo i do vizuální stránky značky. Zakladatel Dario Roselli v rozhovoru vzpomínal, že nápad na ginový projekt vznikl z vánočních dárků pro zákazníky v roce 2021. Lahve destilátů tehdy nechal ozdobit obrazy z kolekce Venus od ilustrátora Mila Manary; zájem o dárky ho přivedl k rozvoji vlastní značky.
Zázemí značky a místo výroby je přitom dobré rozlišovat. J. Rose se pojí se Salentem, zatímco Roselli uvádí, že gin pro značku destiluje Liquorificio Italia v Terstu. Výtvarné zaměření mateřské firmy se odráží také v etiketách, které značka pojímá jako součást celkové identity. Přesný motiv konkrétní lahve No. 2 je ale třeba posuzovat podle její etikety.
Devět botanicals a metoda London Dry
Technický list popisuje J. Rose No. 2 jako London Dry gin z obilného alkoholu a jalovcových bobulí. Destilace podle něj probíhá v parním kotli s měděnou alembickou aparaturou. Přesné časy ani postup přidávání jednotlivých složek výrobce neuvádí, receptura však zahrnuje devět botanicals: jalovec, bergamot, anděliku, kardamom, koriandr, dubovou kůru, květy opuncie, peruánskou macu a mandarinkovou kůru.
Základem je jalovec, který značka označuje za dominantní tón. Bergamot a mandarinková kůra přinášejí do profilu citrusovou linku, zatímco ostatní složky recepturu rozšiřují o kořenité, rostlinné a dřevité prvky. Pozornost budí zejména dubová kůra. Výrobce ji spojuje s praženými tóny připomínajícími lískové a vlašské ořechy. Neznamená to ale, že gin zraje v dubovém sudu: takové zrání dostupné produktové údaje nepotvrzují.
Jak výrobce popisuje chuť
Degustační profil uváděný značkou začíná jalovcem a výrazným, hřejivým dojmem. Následují citrusové tóny bergamotu a mandarinkové kůry, ovocný dozvuk připisovaný květům opuncie a praženě dřevitý charakter dubové kůry. Jde o popis výrobce, nikoli o jediný možný způsob, jak gin vnímat; výsledný dojem ovlivní také teplota a způsob podávání.
Zajímavost se ukáže ve sklenici s ledem a tonikem. Gin je čirý, ale podle výrobce se po smíchání může přirozeně zakalit a získat stříbřitý vzhled. Souvisí to s oleji z bergamotu, které se v nápoji rozptýlí. Nejde tedy nutně o známku vady nebo přidaného barviva, ale o popisovaný projev citrusové složky.
S tonikem i v koktejlech
Značka doporučuje gin podávat s ledem a tonikem a prezentuje ho také jako vhodný základ do koktejlů. Konkrétní značku toniku, poměr míchání ani ozdobu neurčuje. Pro první ochutnání dává smysl začít jednoduše: použít dostatek ledu a zvolit tonik, který nepřekryje jalovec a citrusy. Jde o redakční tip, nikoli o předepsaný postup výrobce.
J. Rose No. 2 tak propojuje tradiční jalovcový základ s italským původem značky a výraznějšími citrusovými prvky. Jeho příběh má dvě odlišné roviny: výtvarné zázemí firmy v Salentu a destilaci v Terstu, jak ji popisuje zakladatel. A v samotné receptuře zaujme nejen bergamot s mandarinkou, ale i dubová kůra, která dodává profilu pražený tón bez toho, aby šlo o sudově stařený gin.