Ve sklenici Sauvignon Blanc se mohou objevit grapefruit, marakuja nebo černý rybíz, přestože žádné z těchto plodů ve víně být nemusí. Jde o degustační popisy vůní, které mohou vznikat působením různých aromatických látek. Mezi důležité patří těkavé thioly – sirné sloučeniny, které v některých vínech přispívají k ovocnému charakteru.
Co jsou těkavé thioly
Thioly obsahují sulfhydrylovou skupinu a některé z nich dokážeme zaznamenat už ve velmi nízkých koncentracích. Označení „sirné“ ale neznamená automaticky vadu. Žádoucí odrůdové thioly je třeba odlišovat například od sirovodíku, jehož vůně připomíná zkažená vejce.
U Sauvignon Blanc se často mluví o třech látkách. 3MH, celým názvem 3-sulfanylhexan-1-ol, se spojuje především s grapefruitovými a citrusovými tóny. Jeho acetátová forma 3MHA bývá popisována jako marakuja neboli passion fruit. Třetí látka, 4MMP, může připomínat černorybízový pupen, zimostráz nebo takzvané kočičí aroma. Zkratky se v odborném názvosloví mohou mírně lišit.
Tyto asociace nejsou chemickým překladem jedna ku jedné. Název látky neříká, že víno voní jen po konkrétním ovoci, a stejný vjem může spoluvytvářet více sloučenin. Grapefruit, marakuja i černý rybíz jsou proto především jazykem degustace, nikoli důkazem, že někdo do vína přidal ovoce.
Hrozny dodají prekurzory, kvasinky vůni uvolní
Příběh thiolů začíná ještě před sklepem. V hroznech se nacházejí hlavně jejich nevolatilní prekurzory, mimo jiné konjugáty navázané na cystein nebo glutathion. Samy zpravidla nemají charakteristickou ovocnou vůni, kterou spojujeme s volnými thioly. Nápadné aroma se tedy nemusí jednoduše odrážet od vůně bobule na révě.
Během alkoholového kvašení kvasinky tyto prekurzory přijímají a jejich enzymatická aktivita pomáhá uvolnit těkavé thioly. Uplatňuje se mimo jiné enzym zvaný β-lyáza, který štěpí vazbu mezi uhlíkem a sírou. Část 3MH se může dále přeměnit na 3MHA; míra této přeměny souvisí také s vlastnostmi konkrétního kvasinkového kmene.
Výsledek proto ovlivňuje volba kvasinek i podmínky kvašení, například teplota a výživa kvasinek. Neexistuje jednoduché pravidlo, podle kterého by jediný kmen nebo jeden režim vždy přinesl nejvýraznější ovocnost. Kvasinky se liší v tom, jak dokážou dostupné prekurzory využít a kolik aromatických látek z nich uvolní.
Rozhoduje také práce ve vinici a ve sklepě
Na množství prekurzorů a jejich cestu do moštu může mít vliv stav hroznů, termín sklizně, způsob sklizně i zpracování. Prekurzorů může být více ve slupkách než v dužnině, ale delší kontakt se slupkami nebo intenzivnější lisování nejsou automatickým receptem na ovocnější víno. Mohou totiž zvýšit také oxidační riziko. Vinař tak pracuje s více cíli najednou, ne s jedním tlačítkem pro „víc thiolů“.
Pozornost nekončí kvašením. Volné thioly jsou reaktivní a jejich koncentraci může snižovat kontakt s kyslíkem i reakce s oxidačními produkty fenolických látek. Opatrné zacházení s vínem po kvašení proto může být důležité, neznamená to však, že kyslík je třeba v každé fázi zcela vyloučit. Příliš málo i příliš mnoho kyslíku může vínu uškodit.
Jedna molekula ještě neurčuje celý dojem
To, že látka může být zachytitelná ve velmi malém množství, neznamená, že automaticky vytvoří jasně rozpoznatelný ovocný tón. Orientačně se pro modelové víno uvádějí prahy vnímání kolem 60 nanogramů na litr u 3MH, 4,2 nanogramu u 3MHA a 0,8 nanogramu u 4MMP. Nejsou to pevné hranice platné pro každé víno ani pro každého degustátora: záleží na složení a matrici vína.
Důležitá je také souhra s estery a dalšími aromatickými látkami. Vjem se může měnit podle koncentrace i toho, co se k thiolům přidá. V některých pokusech se tropické ovocné popisy výrazněji objevily až při kombinaci thiolů s estery; samotná přítomnost jedné molekuly tedy nezaručuje marakuju ve sklenici. Při vysokých koncentracích navíc mohou některé thioly působit méně příjemně, například potně nebo kočičím dojmem.
Thioly nejsou výsadou Sauvignon Blanc. Popsány byly také u Chardonnay, Gewürztramineru, Rieslingu, Muscatu nebo Verdeja a v některých případech i u červených odrůd. Jejich význam se však mezi odrůdami a jednotlivými víny liší. Sauvignon Blanc zůstává názorným příkladem, nikoli jediným vínem, ve kterém se tyto látky uplatňují.
Při ochutnávání lze srovnávat různé podoby Sauvignon Blanc, například Domaine de La Baume Sauvignon Blanc, Taka Marlborough Sauvignon Blanc nebo Mikrosvín Mikulov Sauvignon Pozdní sběr. Samotná odrůda ani ovocný popis na etiketě ale neprozradí přesné množství thiolů: výsledné aroma vzniká souhrou hroznů, kvašení a dalších složek vína.