Janneau XO je francouzský armaňak v lahvi o objemu 0,7 litru a s obsahem alkoholu 40 %. Nejde o koňak, přestože oba nápoje patří mezi vinné destiláty zrající v sudech. Armaňak pochází z jihozápadu Francie, z Gaskoňska, a jeho styl se utváří v konkrétním regionu i způsobem destilace. U Janneau XO hraje důležitou roli také míchání destilátů z různě starých eaux-de-vie.
Co znamená XO u armaňaku
Zkratka XO znamená Extra Old. U směsi se věkové označení vztahuje k nejmladší použité složce, nikoli k průměrnému stáří nebo nejstaršímu destilátu. Pro současné označení XO platí, že nejmladší eau-de-vie musí zrát nejméně deset let. Neznamená to tedy, že všechny složky směsi mají stejný věk.
Janneau uvádí, že nejmladší část jeho XO zrála v dubových sudech deset let a nejstarší více než třicet let. Výsledný profil tak vzniká spojením různě vyzrálých destilátů. XO zároveň není označením ročníku: na rozdíl od armaňaku s uvedeným rokem sklizně nepoukazuje na jedinou úrodu.
Dvě oblasti a dvě odrůdy
Základem Janneau XO jsou destiláty z Bas-Armagnac a Armagnac-Ténarèze, dvou ze tří tradičních oblastí Armagnacu. Výrobce u této směsi uvádí odrůdy Baco a Ugni Blanc. Ty dávají vzniknout vínům určeným k destilaci; obecně Janneau popisuje použití přírodních, nefiltrovaných bílých vín s vyšší kyselostí a nižším obsahem alkoholu.
Na rozdíl od koňaku není výroba armaňaku svázána s jediným způsobem destilace. Janneau pro své XO uvádí destilaci jednoduchou i dvojitou. Jde o důležitý detail: u tohoto produktu nelze mluvit o jedné výhradní metodě. Spojení destilátů z obou oblastí a jejich následné zrání vytváří základ směsi, kterou výrobce sestavuje do výsledného stylu.
Historie samotného domu Janneau sahá do 19. století. Podle firemního přehledu značku založili Pierre-Etienne Janneau a Joseph Dubourdieu. Dům se později podílel také na debatě o vymezení oblastí Armagnacu a prosazoval míchání destilátů z více regionů. Tyto dějiny pomáhají zasadit dnešní směsi do kontextu, nejsou však příběhem konkrétní lahve ani jedné šarže.
Jaký je jeho charakter
Výrobce popisuje barvu Janneau XO jako měděně jantarovou s odstíny leštěné mědi. Ve vůni uvádí kandovanou švestku, slívu a červené ovoce doplněné dubovými tóny. Chuť podle degustačního popisu působí intenzivně a vyváženě; objevuje se v ní dub, kdoule a višně, s mandlemi a kořenitým závěrem.
Jde o popis výrobce, nikoli o příslib, že každý degustující zachytí stejné nuance. Vnímaný charakter ovlivní například teplota podávání i použitá sklenka. U lahví prodávaných pod podobným názvem se navíc mohou lišit údaje podle provedení nebo trhu, proto je vhodné při porovnávání konkrétních verzí vycházet z etikety. Pro aktuální Janneau XO výrobce uvádí desetileté minimum a nejstarší složky starší než třicet let.
Podávání: čistý, případně s kapkou vody
Janneau doporučuje XO podávat čistý, jako aperitiv nebo po jídle. Vhodná je sklenka tulipánového tvaru, která soustředí aromatiku a omezuje převahu alkoholových výparů. Malá kapka vody může podle výrobce zvýraznit ovocné aroma. S vodou je proto lepší začít opatrně a přidat ji až podle vlastního dojmu.
Armaňak lze využít také v koktejlu. Značka uvádí Janneau XO například v Old Fashioned: 50 ml armaňaku se promíchá s kostkou třtinového cukru, třemi střiky Angostura bitters a ledem, nápoj se doplní pomerančovou kůrou. Čisté podávání ale umožní lépe sledovat, jak se ve směsi potkávají ovocné a dubové tóny.
Dům s dlouhou historií, směs bez ročníku
Janneau uvádí první písemné zmínky o armaňaku už z roku 1310. To je připomínka dlouhé historie samotného regionálního destilátu, nikoli datum vzniku domu nebo Janneau XO. Dnešní XO je třeba chápat především jako směs: její identitu určují původ eaux-de-vie, použité odrůdy, způsob destilace a zrání jednotlivých složek.
Po naplnění do lahve už armaňak v dřevě dále nezraje. U Janneau XO proto údaj o stáří popisuje dobu strávenou v sudech před lahvováním. Výsledkem je styl, který lze ochutnávat samostatně i použít v míchaném nápoji, přičemž označení XO napovídá hlavně to, že nejmladší část směsi dosáhla předepsaného stáří.