Po večírku se může zdát, že řešení je jednoduché: dát si silnou kávu, pořádně se osprchovat a jít spát. Některé z těchto kroků mohou ulevit od dílčích potíží, žádný ale spolehlivě neodstraní alkohol z krve. Zásadní je rozlišovat mezi tím, že se člověk cítí bdělejší, a tím, že jeho tělo skutečně odbouralo ethanol a obnovilo úsudek i koordinaci.
Co se děje s alkoholem po vypití
Ethanol se vstřebává ze žaludku a především z tenkého střeva. Odtud přechází do krve, která ho rozvádí po těle. Nalačno bývá vstřebávání rychlejší. Při pití proto může koncentrace alkoholu narůstat rychleji, než ho organismus stačí zpracovávat.
Většina odbourávání probíhá v játrech. Enzym alkoholdehydrogenáza mění ethanol na acetaldehyd, který následně aldehyddehydrogenáza převádí na acetát. Ten se dál metabolizuje, převážně mimo játra, na oxid uhličitý a vodu. Menší část alkoholu zpracovávají i jiné enzymové systémy.
Rychlost tohoto procesu se mezi lidmi výrazně liší. Roli hraje například tělesná stavba, velikost jater, genetické rozdíly i zdravotní stav. Proto neexistuje univerzální počet hodin, po kterém může každý bezpečně počítat s vystřízlivěním. Jednoduchý výpočet podle počtu sklenic, hmotnosti nebo času nemůže potvrdit způsobilost k řízení.
Káva probouzí, alkohol neodbourává
Kofein může zmírnit ospalost nebo zvýšit pocit bdělosti. To však neznamená, že snížil koncentraci alkoholu v krvi, napravil úsudek nebo obnovil koordinaci. Člověk se může cítit schopnější, než ve skutečnosti je — a právě tento rozdíl dělá z kávy po pití nespolehlivý „lék“.
Podobně nepomůže studená sprcha ani pohyb. Alkohol z krve neodstraní a jeho odbourávání v játrech tím spolehlivě neurychlíte. U silně opilého člověka může studená sprcha navíc znamenat riziko podchlazení; pokus o chůzi zase pádu nebo zranění.
Spánek a voda pomohou jen s některými potížemi
Spánek může pomoct odpočinout si, ale sám o sobě nezrychluje jaterní metabolismus. Po probuzení proto může být alkohol v těle stále přítomný, i když se člověk cítí lépe. Ani voda nesnižuje koncentraci ethanolu v krvi. Může doplnit tekutiny a ulevit od žízně, což je užitečné, ale není to totéž jako vystřízlivění.
Člověka, kterého nelze probudit nebo u nějž je podezření na otravu alkoholem, není bezpečné nechat samotného s tím, že se „vyspí“. Varovné jsou také křeče, zvracení při výrazné malátnosti nebo pomalé či nepravidelné dýchání. V takové situaci je namístě neodkladná odborná pomoc, nikoli káva nebo sprcha.
Jídlo může zpomalit vstřebávání, ne vymazat vypité sklenice
Jídlo snědené před pitím nebo během něj zpomaluje vyprazdňování žaludku, a tím i vstřebávání alkoholu. Může proto snížit nebo oddálit vrcholnou koncentraci v krvi. Neznamená to ale, že jídlo zabrání opilosti. Pokud už se alkohol vstřebal, pozdní jídlo ho jednoduše neodstraní.
Tvrzení, že jídlo nemůže nijak ovlivnit ani rychlost eliminace již vstřebaného alkoholu, je však příliš kategorické. Několik malých kontrolovaných studií u zdravých dobrovolníků naměřilo po jídle zvýšení rychlosti eliminace. V jedné studii za specifických laboratorních podmínek šlo průměrně přibližně o 25 až 45 procent oproti lačnění. Omezené výsledky z takového prostředí ale nejsou návodem, jak doma urychlit vystřízlivění, ani důkazem, že je člověk způsobilý řídit.
Poslední sklenice nemusí znamenat konec růstu
Koncentrace alkoholu může stoupat ještě poté, co člověk dopije. Část ethanolu totiž může zůstávat v žaludku a střevě a dál se vstřebávat. Pocit, že účinek slábne, proto nemusí znamenat, že koncentrace už klesá.
Pro bezpečné rozhodnutí za volantem nestačí káva, dobrý pocit ani orientační výpočet. Kofein může zamaskovat únavu, ale nevypovídá o tom, kolik alkoholu v krvi zbývá. Pokud člověk pil, neměl by řídit na základě odhadu, že už „musel vystřízlivět“.