Lih.cz
Lih.cz magazín

Kdoulovice R. Jelínek: ovocný destilát s vůní připomínající jablko

Kdoule nebývají v českých destilátech tak obvyklou surovinou jako švestky nebo hrušky. Kdoulovice R. Jelínek je čtyřicetiprocentní? Ne — jde o destilát s obsahem alkoholu 42 %, jehož výrobce popisuje výraznou jablečnou vůni a mírně svíravý závěr.

7. 10. 2026
Kdoulovice 0,7l 42%
Velký výběr alkoholu
Objevte něco, co stojí za ochutnání

Vyberte si z tisíců lahví rumu, whisky, ginu, vína a dalšího alkoholu.

Prohlédnout nabídku

Kdoule nejsou ovoce, se kterým se v nabídce ovocných destilátů setkáváme každý den. Kdoulovice R. Jelínek staví právě na této méně obvyklé surovině: výrobce ji označuje jako destilát z kdoulí a nabízí ji v lahvi o objemu 0,7 litru s obsahem alkoholu 42 %. Je zařazená mezi netradiční destiláty značky, nikoli mezi její běžnější ovocné pálenky.

Co jsou kdoule a čím se liší jejich destilát

Kdoule jsou plody kdouloně podlouhlé. Výrobce je popisuje jako žluté, plstnaté malvice, jejichž tvar připomíná jablko nebo hrušku. Právě jablko se objevuje i v charakteristice hotového destilátu: podle výrobce má Kdoulovice velmi intenzivní vůni připomínající ušlechtilé jablko. Chuť popisuje jako jemnou, mírně svíravou a dlouho doznívající na patře.

Jde o senzorický popis výrobce, nikoli o jediný možný dojem z ochutnávky. Přesto dobře naznačuje, co od kdoulovice čekat: ovocnou aromatiku, která nemusí působit stejně jako známější švestkové nebo hruškové destiláty, a lehce stahující dojem v závěru. Výrobce označuje kdoule za vzácnější ovoce pro český destilát; přesný původ plodů použitých v konkrétní lahvi ale nezveřejňuje.

Destilát, ne jen jiné jméno pro pálenku

Název Kdoulovice může svádět k tomu, abychom ji automaticky zařadili mezi ovocné pálenky. R. Jelínek ji však výslovně uvádí jako destilát z kdoulí a řadí ji do své kolekce netradičních destilátů. Ve vlastním popisu výroby rozlišuje destiláty, které procházejí vícestupňovou destilací v kolonách, od pálenek vyráběných průtahovou destilací macerátu. Kdoulovice patří do první skupiny.

Výrobce uvádí, že vícestupňová destilace má pomoci zachovat přirozenou vůni a chuť kdoulí. O konkrétním kvašení, průběhu destilace ani následném zrání této šarže veřejné produktové údaje podrobnosti nenabízejí. Nelze proto spolehlivě říct, jak dlouho destilát odpočíval, zda zrál v sudech nebo z jaké konkrétní sklizně pochází. Jisté je složení uvedené výrobcem: destilát z kdoulí.

Vizovická tradice a historie konkrétní lahve

Kdoulovice zapadá do širšího zaměření značky na ovocné destiláty a méně obvyklé suroviny. R. Jelínek uvádí, že tradice výroby ovocných destilátů ve Vizovicích sahá do roku 1585 a že samotná společnost vznikla v roce 1894. Tyto letopočty přibližují historii regionální výroby a firmy, ne však vznik konkrétní Kdoulovice. Kdy se tento produkt objevil na trhu ani jak se jeho receptura vyvíjela, výrobce veřejně nedokládá.

I to je důležitý rozdíl při čtení příběhů o lihovinách: dlouhá tradice značky sama o sobě neznamená, že každý její současný produkt má stejně dlouhou historii. Kdoulovice je součástí aktuální řady netradičních destilátů, která podle výrobce zahrnuje čtrnáct druhů. Nabídka se může v čase měnit, takže číslo popisuje současný rozsah řady, nikoli její neměnnou historickou podobu.

Jak ji podávat

Výrobce neurčuje doporučenou teplotu, typ sklenice ani konkrétní způsob servisu. Pro první ochutnání dává smysl podávat destilát samotný v menší degustační sklenici a začít při pokojové teplotě. Tak lze lépe vnímat jeho vůni i to, jak se na patře projevuje výrobcem popisovaná svíravost. Jde o obecný redakční tip, nikoli o předepsaný servis značky.

Při ochutnávce se vyplatí dát destilátu chvíli ve sklenici a přivonět k němu ještě před napitím. Potom lze sledovat, zda se vjem blíží spíše jablku, nebo zda vynikne jiná ovocná stránka. Právě neobvyklá surovina dělá z Kdoulovice zajímavé srovnání s tradičnějšími ovocnými destiláty — bez potřeby přisuzovat jí vlastnosti, které výrobce neuvádí.

Z článku

Produkt, o kterém je řeč

Prohlédněte si aktuální nabídku produktu zmíněného v článku.

Zpět do magazínu