Název KI NO BI se překládá jako „krása ročních období“ a odkazuje na japonskou inspiraci ginu z Kjóta. Nejde přitom jen o příběh na etiketě: receptura pracuje mimo jiné s yuzu, zeleným čajem gyokuro, shiso nebo sanshō. Základní KI NO BI Kyoto Dry Gin má 45,7 % alkoholu a prodává se v lahvi o objemu 700 ml.
Od nápadu k první lahvi
The Kyoto Distillery založili v roce 2014 Noriko Kakuda Croll, David Croll a Marcin Miller. Jejich první gin KI NO BI se na trhu objevil v říjnu 2016, po dvou letech vývoje. Při hledání receptury tým podle vlastního popisu zkoušel více než sto botanicals, než vybral konečnou sestavu jedenácti složek.
Výsledkem je suchý gin, který se nesnaží stavět na jediné výrazné přísadě. Jeho koncept tvoří šest skupin botanicals: základní, citrusová, čajová, kořeněná, ovocně-květinová a bylinná. Každá se zpracovává samostatně a jednotlivé destiláty se spojují až později.
Šest skupin místo jedné společné destilace
Základní skupinu tvoří jalovec, kořen kosatce a akamatsu. Citrusovou část zastupují yuzu a citron, čajovou gyokuro a kořeněnou zázvor. Do ovocně-květinové skupiny patří červené shiso a bambusové listy; bylinnou uzavírají sanshō a kinome. Jde o konkrétní skladbu receptury, nikoli o tvrzení, že každá složka pochází z Kjóta.
Základem destilátu je neutrální lihovina z rýže. Botanicals se v ní nejprve macerují a každá ze šesti skupin se následně destiluje odděleně. Teprve poté se destiláty smíchají a upraví vodou z Fushimi, oblasti Kjóta známé svou vodou. Výrobce tento postup staví do protikladu k metodě „one shot“, při níž se botanicals zpracovávají společně.
Pro spojení jednotlivých částí používá destilerie pojem „konwa“. Označuje jím jejich míchání do harmonického celku; nejde o další přísadu ani o samostatný destilát. Po smíchání gin podle výrobce odpočívá, aby se alkohol, voda a aromatické složky propojily.
Kjótský charakter bez zjednodušení
Místní původ je pro KI NO BI důležitý, ale suroviny nejsou výhradně kjótské. Organické yuzu pochází od farmy v Ayabe v prefektuře Kjóto, citrony z Kjóta a Hirošimy a jalovec podle výrobce z Makedonie. Receptura tak kombinuje regionální ingredience s částmi, které se získávají jinde.
Výrobce popisuje gin jako suchý, s japonským akcentem. Jalovec a akamatsu vytvářejí jeho základ, yuzu přidává citrusovou linku a gyokuro bylinné a květinové aroma. Zázvor má přinášet ostřejší tón, zatímco sanshō a kinome jsou spojovány s aromatickým, pepřově-citrusovým projevem. Jde o chuťové souvislosti, které uvádí značka; konkrétní dojem se může měnit podle způsobu podávání i osobního vnímání.
Pozornost věnovaná místu původu se promítla také do vzhledu lahve. Návrh etikety vznikl ve spolupráci s kjótským ateliérem Kira Karacho, jehož historie podle výrobce sahá do roku 1624. Název i grafika tak zasazují produkt do kulturního prostředí Kjóta, zatímco samotná receptura zůstává především suchým ginem s promyšleným systémem destilace a míchání.
Jak KI NO BI podávat
Výrobce doporučuje několik způsobů, které ukazují různé stránky ginu. V drinku KI NO BI Sonic se kombinuje 40 ml ginu, 80 ml toniku a 40 ml sodovky. Nápoj se připravuje přímo ve sklenici typu tumbler, zdobí citronovou kůrou a promíchá. Ředění sodovkou vedle toniku nabízí alternativu k běžnému ginu s tonikem, aniž by se měnila jeho základní citrusová a bylinná orientace.
Druhou možností je Yuzu Gimlet: 40 ml ginu, 15 ml cukrového sirupu a 20 ml šťávy yuzu. Suroviny se protřepou s ledem, přecedí do vychlazené koktejlové sklenky a ozdobí kůrou yuzu. Výrobce uvádí také Martini a Matcha Tonic. Nejde o jediný správný způsob servírování, ale o návrhy, které navazují na citrusové, čajové a bylinné složky receptury.
U základního KI NO BI je podstatné právě spojení rýžového destilátu, šesti samostatně zpracovaných skupin a vody z Fushimi. Japonský původ tu není jen obecnou nálepkou: promítá se do volby některých botanicals i do způsobu, jakým se jednotlivé části receptury skládají. Současná specifikace produktu uvádí 45,7 % alkoholu; starší oznámení k uvedení na trh v roce 2016 zmiňovalo 45 %, což byl tehdejší údaj.