La Fée Parisienne Absinthe Supérieure patří k zelenému stylu absintu, známému jako verte. V lahvi má 68 % alkoholu a prodává se v objemu 0,7 litru. Název odkazuje k francouzské tradici a pařížskému obrazu absintu, současná výroba se však podle značky odehrává v palírně Cherry Rocher v regionu Rhône-Alpes. Destilát se následně posílá k lahvování do Paříže.
Návrat absintu na přelomu tisíciletí
Moderní příběh La Fée Parisienne začal v roce 2000. Na jejím vzniku spolupracovali George Rowley a Marie-Claude Delahaye, historička absintu a zakladatelka Musée de l’Absinthe v Auvers-sur-Oise. Zkušební destilace vystřídala první objednávka 7 000 lahví z 5. června téhož roku. Značka svůj produkt označuje za první tradičně destilovaný absint komerčně vyráběný ve Francii po zákazu prodeje absintu. Toto prvenství je její vlastní historické tvrzení.
Francouzský název La Fée znamená „víla“ a značka jej spojuje s dobovým označením absintu jako zelené víly. Nejde o původ samotného slova absint, ale o odkaz na kulturní pověst nápoje. Také označení Parisienne je dobré chápat v historickém a kulturním kontextu, nikoli jako důkaz, že se dnešní láhev destiluje v Paříži. Výrobce uvádí Rhône-Alpes jako místo destilace a Paříž jako místo lahvování.
Byliny a způsob výroby
Základem je podle výrobce neutrální alkohol z cukrové řepy. Mezi jmenované botanicals patří pelyněk pravý a pontický, zelený anýz, badyán, fenykl, yzop, koriandr a genepi; značka zmiňuje také blíže neurčené tajné ingredience, takže kompletní recept veřejný není. Pelyněk dodává absintu typickou bylinnou a hořkou stránku, zatímco anýz a fenykl přispívají k jeho charakteristické aromatice.
La Fée popisuje výrobu tak, že se jednotlivé byliny destilují odděleně a výsledné destiláty se následně míchají. Veřejné stránky značky se ovšem v počtu botanicals a oddělených destilací neshodují, proto není namístě uvádět jedno přesné číslo. Výrobce současně popisuje zelené zabarvení jako výsledek macerace bylin. Starší informace značky uvádějí i malé množství barviva pro stabilizaci odstínu, takže přesný způsob barvení nelze z dostupných popisů shrnout jako jednotný.
Po destilaci se směs podle výrobce ředí demineralizovanou vodou na výsledných 68 % alkoholu. U tohoto produktu není doloženo zrání v sudech, a proto není důvod spojovat jeho charakter s dřevem nebo sudovým zráním.
Co čekat ve sklenici
Degustační popis výrobce se vztahuje k absintu po naředění. Zmiňuje kořenitou vůni santalového dřeva a čerstvých bylin. V chuti podle něj vystupuje zemitější pelyněk, citrusová svěžest a koriandr, doplněné lehčím anýzovým tónem. Texturu popisuje jako krémovější a závěr jako suchý, déle doznívající a hořkosladký. Jde o charakteristiku značky; výsledný dojem ovlivní také množství vody a způsob podávání.
Při kontaktu s vodou se nápoj zakalí. Tomuto opalescentnímu efektu se říká louche: aromatické oleje, které jsou v silném alkoholu rozpuštěné, se po přidání vody stanou viditelnými jako zákal. Nejde o další přísadu, ale o přirozenou proměnu nápoje při ředění. Právě pomalé nalévání vody umožní sledovat, jak se čirá tekutina postupně mění v zakalený nápoj.
Tradiční podávání s vodou
Značka doporučuje jeden díl absintu ředit přibližně čtyřmi až šesti díly ledové vody. Vodu je vhodné přidávat pomalu, například přes kostku cukru položenou na děrované absintové lžičce. Cukr je součástí tradičního způsobu servisu, nikoli nutnou podmínkou: jeho použití záleží na osobní chuti. Doporučený poměr zároveň není pevné pravidlo a lze jej upravit podle toho, jak výrazný nápoj člověk preferuje.
Při ředění se vedle síly mění i vnímání vůně a chuti. Anýz a bylinné tóny se otevřou, zatímco vysoký obsah alkoholu v lahvi přestane dominovat tak přímo jako při ochutnání neředěného destilátu. Výrobce uvádí, že podle použitého množství vody může výsledný nápoj dosahovat přibližně 12 až 16 % alkoholu. La Fée Parisienne doporučuje také do koktejlů, tradiční servis s vodou však dobře ukazuje její bylinný základ i samotný vznik louche.