Lih.cz
Lih.cz magazín

Laphroaig PX Cask: rašelinný kouř ve společnosti sherry

Laphroaig PX Cask spojuje výrazný rašelinný charakter islayské single malt whisky se sladšími tóny spojenými se sherry Pedro Ximénez. Zajímavá je především cesta přes tři typy sudů: od bourbonových přes menší quarter casks až po závěrečné dozrávání v sudech po PX sherry.

29. 9. 2026
Laphroaig PX Cask 1l 48%
Velký výběr alkoholu
Objevte něco, co stojí za ochutnání

Vyberte si z tisíců lahví rumu, whisky, ginu, vína a dalšího alkoholu.

Prohlédnout nabídku

Laphroaig PX Cask staví na kontrastu, který k palírně z ostrova Islay dobře patří: kouřový, rašelinný základ se potkává se sladšími tóny sherry. Zkratka PX odkazuje na Pedro Ximénez, tedy styl sherry, po němž jsou pojmenovány sudy použité v závěrečné fázi zrání. Neznamená to, že by whisky vznikala z hroznů této odrůdy.

Od bourbonových sudů k Pedro Ximénez

Podstatou PX Cask je postupné zrání ve třech typech sudů. Whisky nejprve odpočívá v sudech po bourbonu, následně přechází do menších quarter casks a nakonec dozrává v sudech po sherry Pedro Ximénez. Označení „sherry cask“ tedy vystihuje důležitou část jejího příběhu, nikoli celý proces.

Quarter casks jsou menší než běžné sudy. Při stejném objemu whisky se tak větší část jejího obsahu nachází v kontaktu se dřevem. Laphroaig tento princip popisuje jako způsob, který může zesílit vliv sudu na charakter i texturu whisky. U konkrétní lahve ale výrobce nezveřejňuje délku jednotlivých fází, a proto nelze spolehlivě určit, kolik času strávila v každém typu sudu.

Výrobce řadí PX Cask do nabídky pro cestovní prodej, tedy travel retail. Litrová varianta s obsahem alkoholu 48 % se objevuje také v běžných maloobchodních nabídkách, takže označení travel retail je vhodné chápat jako původní prodejní zaměření, nikoli jako záruku, že se láhev prodává výhradně na letištích.

Islayský původ a rašelinný základ

Palírna Laphroaig stojí na jižním pobřeží Islay, ostrova známého rašelinnými single malt whisky. Založili ji roku 1815 bratři Donald a Alexander Johnstonovi. Podle historie značky začínali jako farmáři, ale whisky se pro ně ještě téhož roku stala výnosnější než zemědělství. Jméno Laphroaig palírna překládá jako „široká prohlubeň u zátoky“.

I u PX Cask je základem sladovaný ječmen uzený rašelinou. Laphroaig uvádí, že při výrobě používá vodu z Kilbride Stream. Ta patří k místnímu kontextu palírny a spojuje současný produkt s krajinou, z níž značka vyrostla. Na rozdíl od některých whisky s věkovým označením však PX Cask nemá zveřejněný věk ani přesný rozpis doby zrání.

Kouř, rozinky a sladkost sherry

Degustační popis výrobce zdůrazňuje souhru sladkých a kouřových tónů. Ve vůni uvádí sultánky, rozinky a lékořici. V chuti se podle něj projevuje rašelinný kouř, dubové dřevo a plný sladký vliv sherry. Závěr popisuje jako dlouhý a suchý, s výrazným kouřem a intenzivním charakterem sherry dubu. Jde o profil, který staví vedle sebe dva odlišné póly, nikoli o whisky, v níž by sladkost jednoduše překryla kouř.

Výrobce uvádí starozlatou barvu. Tento odstín ale sám o sobě nevypovídá o stáří whisky ani o délce pobytu v jednotlivých sudech. U PX Cask je pro pochopení charakteru užitečnější právě informace o trojím pořadí zrání a o závěrečném dozrávání v sudech po Pedro Ximénez.

Jak whisky podávat

Laphroaig doporučuje PX Cask podávat čistou, případně přidat trochu vody. Voda není nutností; může posloužit k individuálnímu doladění projevu. Podle degustačního doporučení značky se po jejím přidání může zvýraznit mandlové až marcipánové aroma. Praktické je začít čistým douškem a vodu přidávat po malých dávkách, aby bylo možné sledovat, jak se vůně a chuť mění.

PX Cask tak nepředstavuje pouze „sherryovou“ variantu Laphroaigu. Jeho charakter vzniká postupným vrstvením vlivů bourbonových sudů, menších quarter casks a závěrečných PX sudů na rašelinný základ z Islay. Právě spojení kouře s tóny sušeného ovoce a lékořice je klíčem k tomu, jak tuto whisky číst ve sklenici.

Z článku

Produkt, o kterém je řeč

Prohlédněte si aktuální nabídku produktu zmíněného v článku.

Zpět do magazínu