Rémy Martin Louis XIII patří k výrazným jménům světa koňaku. Základní karafa o objemu 0,7 litru obsahuje koňak s 40 % alkoholu, který výrobce označuje jako The Classic Decanter. Katalogové označení „Prestige“ samo o sobě neříká nic o konkrétním věku ani o tom, že jde o zvláštní limitovanou edici.
Od Jarnacu ke klasické karafě
Louis XIII vytvořil Paul-Émile Rémy Martin v roce 1874. Název odkazuje k francouzskému králi Ludvíku XIII.; značka jej spojuje s obdobím, které považuje za důležité pro své počátky. Příběh produktu se od začátku pojí také s jeho nádobou. Tvar karafy je inspirován historickou čutorou ze 16. století, kterou podle vyprávění značky našli u místa bitvy u Jarnacu. Nejde tedy o tvrzení, že dnešní karafa je přesnou kopií původního předmětu.
Značková časová osa připomíná první zásilky do Šanghaje v roce 1880 i vystavení produktu na pařížské světové výstavě roku 1900. Samotná karafa je dnes důležitou součástí podoby Louis XIII: výrobce uvádí, že jednotlivé kusy jsou ručně zhotovované evropskými skláři a číslované. Aktuální provedení má také zlatý límec z 20karátového zlata a deset dekorativních výstupků na každé straně.
U základní 70cl karafy se v korkové zátce nachází také NFC čip, který propojuje majitele s platformou LOUIS XIII Society. Konkrétní detaily balení se mohou v čase měnit, jeho charakteristický tvar ale zůstává jedním z poznávacích znaků produktu.
Grande Champagne a dlouhé zrání
Koňak vzniká z eaux-de-vie destilovaných z hroznů pěstovaných v Grande Champagne, jednom z cru oblasti Cognac. Toto označení je třeba odlišovat od pojmu Fine Champagne: ten označuje směs eaux-de-vie z Grande Champagne a Petite Champagne. Louis XIII je podle výrobce sestaven výhradně z destilátů z Grande Champagne.
Eaux-de-vie zrají v dubových sudech, které značka popisuje jako staré tierçons z limousinského dubu. Výsledný koňak je směsí destilátů různého stáří, nikoli koňakem jednoho ročníku. Výrobce nezveřejňuje přesný věk jednotlivých složek ani jedno číslo, které by vystihovalo stáří celé směsi. Po naplnění do lahve už koňak dále nezraje, takže se jeho věk v lahvi nezvyšuje.
Současný sklepní mistr Baptiste Loiseau podle značky vybírá a míchá až 1 200 eaux-de-vie. Nejde o pevný počet složek v každé lahvi ani o počet let zrání. Důležitá je i kontinuita práce: sklepní mistři uchovávají vybrané destiláty pro své následovníky. Louis XIII tak vzniká nejen mícháním zásob, ale také rozhodnutími, jejichž výsledek se může projevit až v dalších generacích.
Vůně, chuť a způsob podávání
Výrobce popisuje profil jako vrstevnatý a uvádí tóny myrhy, medu, sušených růží, švestek, zimolezu, kůže, fíků a mučenky. Zmiňuje také doutníkovou kazetu a hluboký mahagonový odstín. Jde o degustační charakteristiku značky, nikoli o přesný seznam vjemů, které musí rozpoznat každý. Aroma se podle výrobce na patře dále rozvíjí; také dlouhé doznívání je třeba chápat jako jeho vlastní degustační popis.
Při ochutnávce dává smysl nespěchat a vnímat nejprve vůni, potom chuť a její postupné proměny. To odpovídá i doporučení výrobce věnovat pozornost více smyslům. Pro standardní karafu není stanovena konkrétní doporučená teplota podávání ani oficiální párování s jídlem, proto je lepší nepředstírat, že existuje jediný předepsaný postup.
Louis XIII je tak zajímavý nejen jako koňak z jednoho cru, ale také jako příklad blendu, jehož přesné složení a věk jednotlivých destilátů zůstávají neveřejné. Vedle obsahu karafy má svou roli i její historie a práce sklepních mistrů, která překračuje časový rámec jedné lahve.