Mrtvé moře je známé svou polohou hluboko pod úrovní světového oceánu a mimořádně horkým podnebím. Právě toto prostředí stojí v centru příběhu whisky M&H Apex Dead Sea: izraelská single malt z řady, která zkoumá, jak výběr sudů a místo zrání ovlivňují výsledný charakter destilátu. Láhev v katalogové podobě obsahuje 0,7 litru whisky o síle 55,5 % alkoholu.
Tel Aviv jako domov izraelské whisky
Za značkou M&H, tedy Milk & Honey, stojí telavivská destilerie, která se označuje za první izraelskou whisky palírnu. Její oficiální historie začíná rokem 2013. Projekt se přitom rozvíjel už dříve, takže v některých popisech se objevuje i rok 2012 – záleží na tom, zda se počítá počátek záměru, nebo založení samotné destilerie.
Apex je řada limitovaných vydání zaměřená na experimentování se sudy a podmínkami zrání. Dead Sea do ní přináší důraz na konkrétní lokalitu. U whisky zrající v horkém prostředí se často diskutuje o tom, že klima může ovlivnit kontakt destilátu se sudem. V případě této lahve je ale vhodné držet se toho, co lze doložit: vydání je spojováno se zráním v oblasti Mrtvého moře, zatímco přesné místo skladování ani délka zrání této konkrétní šarže nejsou spolehlivě potvrzené.
Proč záleží na čísle šarže
Označení M&H Apex Dead Sea se v průběhu času objevilo u více vydání. Starší archivní šarže mají například 56,2 % nebo 56,5 % alkoholu, zatímco varianta o síle 55,5 % a objemu 70 cl odpovídá v odborném prodejním záznamu vydání Batch #019. Číslo šarže je proto užitečným rozlišovacím údajem: samotný název Dead Sea neznamená, že všechny lahve mají stejnou sílu, recepturu nebo chuťový profil.
U Batch #019 se v degustačním popisu objevuje vůně vanilky, mokky, máty a kořenitého dubu. Chuťové poznámky zmiňují černý čaj, teplé koření, skořici, tmavé kakao a bílý pepř; v závěru pak zelené byliny a mořskou sůl. Jde o vodítka k degustaci, nikoli o seznam tónů, které musí každý člověk vnímat stejně. U whisky o vysoké síle navíc může výsledný dojem výrazně ovlivnit způsob ochutnávání.
Jak ji ochutnávat
Specifické doporučení výrobce k podávání této edice není potvrzené. Jako praktický postup se nabízí začít čistou whisky při pokojové teplotě, v menším množství a s časem na rozvinutí vůně. Pokud alkohol překrývá jemnější tóny, lze přidat několik kapek vody a porovnat, jak se promění aroma i chuť. U 55,5% whisky je takové postupné ochutnávání užitečnější než snaha určit její charakter jediným rychlým douškem.
M&H popisuje svou výrobu obecně jako dvojitou kotlíkovou destilaci podle skotského standardu. Tato informace se týká přístupu destilerie, nikoli zveřejněného podrobného výrobního listu šarže Batch #019. Stejně tak není vhodné automaticky jí přisuzovat konkrétní kombinaci sudů: údaje o sudech ex-bourbon, červeném víně či STR se vztahují k jiným vydáním nebo popisům a pro tuto variantu nejsou spolehlivě potvrzené.
Místo zrání jako součást příběhu
Název Dead Sea upozorňuje na terroir – tedy na význam místa, v němž whisky zraje. Prodejní popis šarže #019 zdůrazňuje polohu přibližně 430 metrů pod hladinou moře a teploty dosahující až 50 °C. Tato čísla přibližují neobvyklé podmínky, zároveň je však třeba chápat je jako údaje z popisu vydání, nikoli jako nezávisle doložený záznam o přesném skladování každé lahve.
Apex Dead Sea tak nabízí zajímavý pohled na to, jak M&H propojuje izraelský původ s experimentem v místě zrání. Její osobitost spočívá především v této koncepci a ve výrazné síle; při výběru konkrétního vydání se vyplatí věnovat pozornost také obsahu alkoholu a číslu šarže. U varianty 55,5 % je právě Batch #019 nejbližším doloženým označením, které ji odlišuje od dalších edic Dead Sea.