V názvu Nixta Licor de Elote je obsažený hlavní rozdíl oproti běžným likérům: základem tu není ovoce, byliny ani ořechy, ale kukuřice. Španělské elote označuje čerstvou kukuřici na klasu a licor de elote tedy znamená kukuřičný likér. Konkrétní Nixta má 30 % alkoholu a v lahvi o objemu 0,7 litru spojuje několik podob jediné suroviny.
Od cacahuazintle až po likér
Výrobek vzniká v Destilería y Bodega Abasolo v Jilotepecu ve státě México. Značka pracuje s odrůdou cacahuazintle, kterou získává od pěstitelů z horských oblastí státu. Její velká zrna se používají také v mexické kuchyni, například při přípravě pozole nebo esquites. V Nixtě ovšem nejde o snahu napodobit chuť konkrétního jídla: kukuřice tu prochází výrobními kroky, které z ní vytvářejí macerát, sladkou mladinu i alkoholový základ.
Nejvýraznějším z nich je nixtamalizace. Při tradičním zpracování kukuřice se suchá zrna vaří s hašeným vápnem a nechávají odpočívat. V destilerii se podle popisu výrobce po dvanácti hodinách propláchnou, usuší horkým vzduchem, několik hodin praží a následně melou na kamenném mlýně. Nixtamalizace je známá z mezoamerické potravinářské tradice; její přesnou historickou délku zde není nutné vztahovat k jedinému letopočtu.
Výsledná mouka se několik hodin míchá s horkou vodou. Vzniklá sladká mladina přispívá k chuti a textuře likéru, ale využívá se také jako základ fermentovaného destilátu. Fermentace s vybranými kvasinkami trvá podle výrobce déle než 120 hodin a po ní následuje destilace.
Mladá kukuřice i zralá zrna
Druhou částí receptury je macerát z mladé kukuřice. Klasy se ručně vybírají, zrna oddělují a praží; poté se při nízké teplotě macerují v kukuřičném destilátu. Výrobce tuto složku označuje jako base madre a uvádí, že ji připravuje pouze jednou ročně. Zralá a suchá kukuřice má v procesu jinou úlohu: prochází nixtamalizací a poskytuje surovinu pro mladinu i destilát.
Do likéru se následně přidává kukuřičný destilát a výsledná síla se upravuje na 30 % alkoholu. Nixta je proto likér, nikoli kukuřičná whisky ani destilát z agáve. Destilerie Abasolo vyrábí také samostatnou kukuřičnou whisky, ale jde o jiný produkt a není důvod přenášet na Nixtu údaje o jejím případném zrání. U tohoto likéru popis výrobce zmiňuje maceraci, fermentaci a destilaci, nikoli zrání v sudech.
Jak Nixta chutná a jak ji podávat
Výrobce popisuje barvu jako sytě slámovou se zlatými odlesky. Vůně a chuť mají podle jeho degustačního profilu připomínat kukuřičný chléb, praženou kukuřici, vanilku a karamel. Sladkost doplňuje výrazná obilná složka; značka zároveň charakterizuje texturu jako hedvábnou. Jde o degustační popis výrobce, nikoli o záruku, že každý bude jednotlivé tóny vnímat stejně.
Nejjednodušší je podávat likér samotný nebo na ledu, což doporučuje i značka. V koktejlech může jeho sladká kukuřičná chuť vytvořit kontrast k citrusům, kávě nebo výraznějším destilátům. Oficiální receptura například kombinuje Nixtu s reposado tequilou, limetovou šťávou, agávovým sirupem a několika kapkami bitters. Další návrhy propojují likér s kávou cold brew a smetanou nebo s amarelikérem, citronem a perlivou vodou.
Tradice v současné lihovině
Nixta byla na mezinárodním trhu představována v roce 2020; tehdejší oznámení se týkalo plánovaného uvedení ve Spojeném království. Přesný okamžik prvního prodeje na všech trzích z toho určit nelze. Zajímavější než hledat prvenství je sledovat, jak značka převádí tradiční způsob zpracování kukuřice do současného likéru: mladé zrno se praží a maceruje, zatímco suchá kukuřice se nixtamalizuje a vstupuje do výroby mladiny a destilátu.
Výsledkem je sladký likér s jasně vymezenou surovinou a několika vrstvami kukuřičného charakteru. Pro ochutnání samotný na ledu ukáže jeho základní profil; v míchaném nápoji zase může fungovat jako sladká, obilná protiváha kyselých či hořkých složek.