Nový Zéland se táhne zhruba 1 600 kilometrů od severního Northlandu po Central Otago na jihu. Vinice leží přibližně mezi 35. a 45. rovnoběžkou jižní šířky, takže rozdíl mezi teplým severem a jižními horskými polohami je značný. Námořní vlivy zmírňují teplotní výkyvy, samy však neurčují styl každého vína: důležité jsou také hory, údolí, půda, srážky, orientace svahů i vzdálenost od pobřeží.
Severní ostrov: teplejší oblasti i rozmanitá červená
Mezi deset hlavních vinařských oblastí země patří na Severním ostrově Northland, Auckland, Gisborne, Hawke’s Bay a Wairarapa. Neznamená to, že se réva pěstuje jen v těchto územích; regionální mapy vyznačují i další oblasti, například Waikato a Bay of Plenty.
Northland ukazuje, jak odlišné mohou být podmínky oproti jižním vinicím. Má teplé, vlhké až subtropické klima a žádná jeho poloha neleží dál než 50 kilometrů od oceánu. Východněji položená Gisborne bývá mezi prvními oblastmi, kde se na Novém Zélandu sklízí. Její nejvýznamnější odrůdou je Chardonnay; pěstují se tu také Pinot Gris a Gewürztraminer. V rámci regionu se liší i jednotlivá stanoviště: například Golden Slope v Ormondu je spojováno s půdami ovlivněnými vápencem a s Chardonnay.
Hawke’s Bay je druhá největší vinařská oblast a její slunnější, teplejší polohy dávají prostor širší nabídce než jen aromatickým bílým vínům. Vedle Chardonnay se tu daří Syrahu a červeným směsím, včetně směsí z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Chardonnay se v regionálních popisech obvykle pojí s plnějším stylem, zatímco Syrah může nabídnout kořenitost a jemnější třísloviny. Jsou to orientační charakteristiky regionu, nikoli záruka stejného projevu v každé lahvi.
Na jihu Severního ostrova leží Wairarapa, menší a různorodá oblast zahrnující Martinborough, Gladstone a Masterton. Její známou odrůdou je Pinot Noir, vedle něj se pěstují Sauvignon Blanc, Chardonnay, Syrah i aromatická bílá vína. Region tak dobře ukazuje, že ani území proslulé konkrétní odrůdou nemusí být na ni omezené.
Jižní ostrov: od Marlborough k vnitrozemským horám
Na Jižním ostrově se nachází pět hlavních oblastí: Marlborough, Nelson, North Canterbury, Waitaki Valley a Central Otago. Marlborough na severovýchodě ostrova je zdaleka největší. Sauvignon Blanc tu sehrál zásadní roli při mezinárodním průlomu novozélandského vína v 80. letech, ale oblast nabízí také Pinot Noir, Chardonnay a aromatické bílé odrůdy. Její rozloha vysvětluje, proč je užitečné dívat se nejen na název Marlborough, ale i na konkrétní polohu.
Wairau Valley zahrnuje různá stanoviště, od sušších vnitrozemských poloh po místa s výraznějším pobřežním vlivem. Southern Valleys mají často těžší, jílovitější půdy, zatímco Awatere Valley leží jižněji a bývá chladnější, sušší a větrnější. Tyto rozdíly ovlivňují možnosti pěstování Pinot Noir i aromatických odrůd, nejen Sauvignon Blanc.
Nelson na severním cípu Jižního ostrova spojuje vysoký počet slunečních hodin s mírněním od oceánu. Vedle Pinot Noir a Chardonnay jsou pro něj typická také aromatická bílá vína. Rozdíl je patrný i uvnitř oblasti: Moutere Hills mají jílovitější štěrkové půdy a bývají teplejší a vlhčí než Waimea Plains, kde se nacházejí kamenité naplaveniny a vznikají lehčí vína.
North Canterbury leží mezi Jižními Alpami a Pacifikem. Chladnější a suché podmínky, dostatek slunce a dlouhá vegetační sezona podporují Pinot Noir, Chardonnay i aromatické odrůdy. Zvláštní pozornost si zaslouží Riesling, který může mít suché i sladší podoby. V rámci oblasti se liší například chráněnější a mírně teplejší Waipara Valley a chladnější Canterbury Plains.
Central Otago je nejjižnější novozélandská vinařská oblast a zároveň nejvzdálenější od moře. Tady už by bylo zavádějící vysvětlovat místní vína hlavně přímým přímořským vlivem: podstatnější jsou hory, nadmořská výška a rozdíly mezi údolími. Hlavní odrůdou je Pinot Noir, významné jsou také Chardonnay, Riesling, Pinot Gris a Gewürztraminer. I mezi místními polohami jsou rozdíly: chladnější Gibbston sklízí později než teplejší Bannockburn. Riesling se zde vyrábí v rozpětí od suchých po sladká vína.
Co napoví odrůda a název oblasti na etiketě
Pinot Noir propojuje několik regionů, jeho projev však není jednotný. Chardonnay zase patří k důležitým odrůdám v Hawke’s Bay, Gisborne i Marlborough a najdeme ho také v Nelsonu, North Canterbury a Central Otago. U aromatických bílých vín se vedle Rieslingu uplatňují Pinot Gris a Gewürztraminer. Označení „aromatické“ přitom samo o sobě neříká, zda je víno suché, nebo sladké. A Hawke’s Bay připomíná, že novozélandská nabídka zahrnuje také strukturovanější červená a směsi, nejen svěží bílé.
Údaje na etiketě mají také pravidla. Pro použití registrovaného novozélandského zeměpisného označení musí nejméně 85 % vína pocházet z hroznů sklizených v daném území; případný zbytek musí být z novozélandských hroznů. Podobné minimum se uplatňuje při uvedení jedné odrůdy, ročníku nebo oblasti původu: nejméně 85 % vína musí odpovídat danému údaji. Nápis na etiketě tedy poskytuje užitečné vodítko, ale neznamená automaticky stoprocentní původ hroznů z jediné oblasti.
Marlborough Sauvignon Blanc zůstává důležitou kapitolou novozélandského vína, nikoli celým příběhem. Při výběru se vyplatí sledovat i Pinot Noir z Wairarapy či Central Otago, Chardonnay z Gisborne nebo Hawke’s Bay, Riesling z North Canterbury a červené směsi z teplejších částí Severního ostrova. Regionální název pomáhá číst původ, ale klima a chuťový styl je třeba chápat v měřítku konkrétního místa, ne celé země.