Oktoberfest je dnes synonymem pro Mnichov, velké pivní stany, kroje, dechovku a litrové sklenice piva. Jeho začátky však s pivní slavností přímo nesouvisely. První ročník vznikl jako součást oslav svatby bavorského korunního prince Ludvíka, pozdějšího krále Ludvíka I., s princeznou Terezou Sasko-Hildburghausen.
Od svatby ke slavnosti na louce Terezie
Svatební oslavy začaly 12. října 1810 a jejich závěrem byly koňské dostihy, které se konaly 17. října za branami Mnichova. Místo dostalo podle nevěsty název Theresienwiese, tedy Tereziina louka. V bavorském nářečí se areál i samotný festival často označují jednoduše jako Wiesn.
Událost měla takový úspěch, že se opakovala i v dalších letech. V roce 1819 převzalo organizaci město Mnichov a z původně jednorázové oslavy se stala pravidelná městská událost. V některých obdobích se festival nekonal kvůli válkám, epidemiím nebo jiným krizím, jeho základní podoba se však postupně ustálila.
Pivo se nestalo hlavním symbolem okamžitě. Během 19. století přibývaly atrakce, stánky a občerstvení a festival se měnil v lidovou slavnost. Velké pivní haly začaly vznikat od roku 1895, první velký pivní stan se objevil v roce 1898. Do roku 1907 pak menší pivní budky nahradilo šest velkých hal mnichovských pivovarů.
Ačkoli název odkazuje k říjnu, festival se dnes koná převážně v září. Začátek se do tohoto měsíce posunul už v roce 1872, především kvůli příznivějšímu počasí a delším dnům. Zpravidla trvá do začátku října, přesné datum se ale mění podle kalendáře.
Šest mnichovských pivovarů, žádné jiné
Na oficiálním mnichovském Oktoberfestu se smí čepovat pivo pouze od šesti tradičních mnichovských pivovarů. Patří mezi ně Augustiner-Bräu, Hacker-Pschorr, Löwenbräu, Paulaner, Spaten a Staatliches Hofbräuhaus. Festival je proto přesněji slavností mnichovského piva než přehlídkou libovolných německých značek.
Omezení má historický i právní rozměr. Označení Oktoberfestbier se v Německu a Evropské unii nepoužívá jako volné synonymum pro každé silnější podzimní pivo. Je spojeno s mnichovskými pivovary a pivem určeným pro tento festival. V zahraničí se však stejný název často používá mnohem volněji.
Zajímavou výjimkou v samotném způsobu servírování je Augustiner-Bräu. Jeho pivo se podle festivalových informací čepuje z dřevěných sudů, zatímco běžným obrazem Oktoberfestu jsou moderní výčepní zařízení ve velkých stanech. Augustiner je zároveň nejstarším dosud existujícím pivovarem na území Mnichova; jeho založení se připisuje augustiniánským mnichům roku 1328.
Märzen, nebo Festbier?
Když se řekne Oktoberfestbier, mnoho lidí si představí jantarové, plnější a výrazně sladové pivo typu Märzen. Tato představa má historický základ a mimo Mnichov se takto označuje řada sezónních piv. Na dnešním mnichovském Oktoberfestu však převažuje jiný styl: světlý Festbier.
Märzen bývá barevně hlubší, plnější a sladově bohatší. V chuti se mohou objevit tóny chleba, toastu, sušenek nebo lehkého karamelu. Jde o tradičnější interpretaci, která se hodí k představě piva vařeného a skladovaného pro pozdější část roku.
Festbier je naopak světlý až zlatý, čistý a hladký spodně kvašený ležák. Sladovost je stále zřetelná, ale nemá působit těžce. Chmel zůstává spíše v pozadí a hořkost podporuje pitelnost, místo aby dominovala. Právě to je důležité na slavnosti, kde se pivo nepije po jedné malé sklenici, ale často v litrových porcích.
Moderní zlatou podobu Festbieru rozvinul v 70. letech Paulaner a od 90. let tvoří tento styl většinu piva servírovaného na mnichovském Oktoberfestu. Jednotlivé pivovary ale používají vlastní receptury, suroviny a kvasinky, takže mezi jejich pivy existují chuťové rozdíly. Nelze proto předpokládat, že všech šest značek vaří totožné pivo.
Historie těchto ležáků souvisí také s bavorskými pivovarnickými podmínkami. Starší předpisy omezovaly vaření piva na chladnější část roku, a pivovary proto budovaly podzemní sklepy, kde mohlo pivo přes léto dozrávat a zůstat stabilní.
Co znamená Maß a jak se pivo podává
Standardní porcí na Oktoberfestu je Maß, tedy litrový džbán. Může být skleněný nebo keramický a v ruce působí výrazně jinak než běžný půllitr. Plná Maß není jen větší servírovací velikost, ale jeden z hlavních symbolů festivalu.
Oficiální výčep začíná po slavnostním naražení prvního sudu. Mnichovský primátor při něm tradičně pronáší zvolání „Ozapft is!“, tedy „Je naraženo!“. Tento zvyk se objevil až v roce 1950, nejde tedy o tradici z počátků festivalu.
K pivu se hodí také voda a další nealkoholické nápoje. Při pití z litrového džbánu je rozumné tempo důležitější než snaha držet krok s okolím. V některých stanech se vedle piva podává také víno a nabídka se neomezuje pouze na alkohol.
Co se na Oktoberfestu jí
Jídlo je stejně důležitou součástí festivalu jako pivo. Nejtypičtější volbou bývá pečené kuře Wiesnhendl. Na Oktoberfestu se prodává nejméně od roku 1881, kdy zde byla otevřena první Hendlbraterei.
- vepřové koleno Schweinshaxe a další pečená masa,
- bavorské klobásy,
- velký slaný preclík Wiesnbrezn,
- ředkev Radi a kysané zelí,
- bramborové nebo chlebové knedlíky,
- pomazánka Obatzda ze sýra, másla a koření.
Ani vegetariáni nejsou odkázáni jen na přílohy. Mezi běžná bezmasá jídla patří sýrové špecle Käsespätzle, Obatzda, smetanové houby, polévky, knedlíky a preclíky. Nabídka veganských jídel se liší podle konkrétního stanu, jejich zastoupení však na festivalu najdete také.
Oktoberfest tedy není jen o jednom pivním stylu. Je to historická mnichovská slavnost, na níž se potkává tradiční Märzen s moderním Festbierem, šest místních pivovarů s obrovskými pivními stany a litrová Maß s jídly, která mají dost výrazný charakter, aby vedle světlého ležáku obstála.