Ouzo Plomari je řecká anýzovka spojená s Plomari, městem na ostrově Lesbos. Název tak odkazuje nejen k určitému stylu destilátu, ale také ke konkrétnímu místu. Láhev o objemu 0,7 litru má 40 % alkoholu a vychází z receptury, jejíž počátky značka spojuje s Isidorosem Arvanitisem a rokem 1894.
Tradice Plomari a příběh značky
Historie ouza v Plomari je širší než příběh jedné značky. Místní tradice sahá do poloviny 19. století, kdy v oblasti působilo několik palíren s vlastními recepturami a malými měděnými kotli. Rok 1894 se vztahuje k příběhu Ouzo Plomari: značka jej uvádí jako počátek Arvanitisova hledání a ladění receptury. Není tedy přesné bez dalšího ověření považovat jej za datum založení dnešní společnosti.
Význam místa je zakotvený i v označení „Ouzo of Plomari“. Jde o chráněné zeměpisné označení, jehož specifikace vymezuje výrobu v obecní jednotce Plomari na Lesbu. Pravidla se vztahují na klíčové kroky od ochucení alkoholu a destilace přes míchání a případné doslazení až po naředění a lahvování. Požadují také, aby veškerý alkohol v nápoji pocházel z alkoholu ochuceného destilací; výraz „100% destilované“ tedy neznamená, že by šlo o čistý alkohol.
Měděné kotle a směs místních surovin
Výrobce popisuje Ouzo Plomari jako dvojitě destilovaný nápoj připravovaný v měděných kotlích. Uvádí, že každá z obou destilací trvá přibližně devět hodin; obecná specifikace zeměpisného označení stanovuje nejméně osm hodin pro kotel o objemu 1 000 litrů. Při destilaci se oddělují jednotlivé části destilátu a do výsledné směsi se používají vybrané destilované aromatické složky. Směs se následně nechá odpočinout, filtruje a stáčí do lahví.
Základním aromatem je anýz. Značka uvádí jeho původ v oblasti Lisvori na Lesbu a zmiňuje také fenykl z ostrova Evia, mastichový olej z Chiosu, sůl z Kalloni a vodu z pramenů řeky Sedountas. Do receptury podle výrobce vstupuje také více než patnáct dalších bylin a semen. Přesné složení ani poměry zveřejněné nejsou, proto nelze kompletní recepturu spolehlivě rekonstruovat.
Výrobce popisuje vůni a chuť pomocí anýzu, fenyklu, máty, mastichy a eukalyptu; uvádí také dlouhotrvající aromatický projev a hladké, hřejivé zakončení. Jde o jeho degustační charakteristiku. U ouza obecně zůstává anýz hlavním rozpoznávacím znakem, zatímco výsledné nuance se mění podle použitých rostlin a jejich poměrů.
Jak ouzo podávat
Ouzo Plomari lze ochutnat samotné, ale běžně se podává také se studenou vodou. Po jejím přidání se nápoj zakalí: do vodné směsi se uvolní přírodní silice z anýzu. Nejde o závadu, nýbrž o očekávanou změnu vzhledu anýzového destilátu.
Značka doporučuje ouzo před podáváním vychladit na 8 až 10 °C, nalít nejprve destilát a teprve potom přidat vodu. Radí také vynechat led; je to však doporučení výrobce, ne jediný přípustný způsob servírování. K nápoji se hodí řecké meze, například ryby a mořské plody, chobotnice, kalamáry, krevety, olivy, sýry nebo plněné vinné listy. Výrobce zmiňuje i míchání s citrusy, tonikem či perlivou vodou.
Co znamená původ v Plomari
U tohoto ouza se místní původ neomezuje na příběh na etiketě. Zeměpisné označení váže výrobu k vymezené části Lesbu a stanovuje pravidla pro způsob přípravy i původ alkoholu. Vedle toho se do charakteru nápoje promítá širší soubor botanicals, z nichž některé mají podle výrobce původ na dalších řeckých ostrovech. Výsledkem je anýzovka, kterou lze podávat jako aperitiv i pomalu popíjet u jídla, nejlépe s vodou podle chuti.