Lih.cz
Lih.cz magazín

Persiko Mandle: prostějovský mandlový nápoj s příběhem z roku 1735

Persiko Mandle vyrábí Palírna U Zeleného stromu v Prostějově. Jeho mandlový profil výrobce spojuje s vinným destilátem a příběhem lékárníka Michala Storcha, který klade do roku 1735 — historické vyprávění je však třeba odlišit od doloženého popisu dnešní výroby.

18. 11. 2026
Persiko Mandle 0,5l 35%
Velký výběr alkoholu
Objevte něco, co stojí za ochutnání

Vyberte si z tisíců lahví rumu, whisky, ginu, vína a dalšího alkoholu.

Prohlédnout nabídku

Persiko Mandle je nápoj z produkce Palírny U Zeleného stromu v Prostějově. Konkrétní varianta v půllitrové lahvi má 35 % alkoholu. Výrobce ji označuje jako mandlový destilát či „Czech Premium Almond Spirit“, zatímco v katalogu Lih.cz patří mezi ostatní likéry. Jde o rozdílná obchodní a katalogová označení; dostupný popis neupřesňuje formální právní kategorii nápoje.

Od prostějovské palírny k příběhu o Francii

Výrobce spojuje počátky Persika s rokem 1735 a lékárníkem Michalem Storchem, tehdejším majitelem palírny. Podle firemního příběhu přivezl Storch z Francie vinný destilát a spojil jej s výtažky z přírodních mandlí. Tento příběh patří k tomu, jak značka svůj nápoj představuje; nezávislé potvrzení, že tehdy vznikla právě dnešní receptura, k dispozici není.

Dějiny samotné palírny sahají ještě dál. Její historický přehled začíná rokem 1518, kdy Vilém z Pernštejna udělil právovárečné výsady 31 prostějovským majitelům domů, mezi nimi i majiteli domu U Zeleného stromu. Tento letopočet vypovídá o historii podniku, nikoli o vzniku Persika. Podle palírny se za Storchova působení začaly do výroby kořalky zapojovat byliny a koření; s tímto obdobím spojuje také Persiko. Mandlovice se v podniku vyráběla i před sametovou revolucí, přesnou návaznost tehdejšího nápoje na současný produkt ale popis nedokládá.

Co víme o výrobě a chuti

Současný popis výrobce uvádí kombinaci vinného destilátu a mandlových výtažků. V katalogovém popisu je tato informace konkrétnější: zmiňuje vinný líh přivezený z Francie a výtažek z mandlových jader. Výrobce nápoj popisuje jako čirý destilát. Přesné poměry, způsob získávání mandlového výtažku ani úplné složení zveřejněné nejsou. Informace o francouzském původu vinného základu se navíc vztahuje k popisu použité suroviny, ne k zemi původu hotového Persika, které se vyrábí v Prostějově.

Výrobce uvádí lehkou nasládlost a mandlové tóny, katalog zmiňuje také mandlovou vůni. Dodavatelský popis produktu v katalogu Lih.cz charakterizuje chuť jako výrazně mandlovou a hořkosladkou. Jde o slovní popis produktu, nikoli o univerzální chuťový závěr: vnímání sladkosti i hořkosti se může lišit podle způsobu podávání a osobních preferencí.

Samostatně, ke sladkému i do kávy

Dodavatel doporučuje Persiko Mandle podávat samotné, přidat je ke kávě nebo nabídnout jako doprovod k dezertu. Konkrétní teplotu servírování výrobce ve svém popisu neurčuje, stejně jako neuvádí oficiální koktejlové recepty. Pro první ochutnání dává smysl začít malým množstvím bez dalších přísad a vnímat, jak se v něm projevuje mandlová vůně a hořkosladký charakter. V kávě může posloužit jako ochucující alkoholická složka; u dezertu je vhodné počítat s tím, že jeho vlastní chuť může být výrazná.

Příběh značky a dnešní lahev

Persiko Mandle propojuje dva motivy: prostějovské zázemí palírny a výrobcem vyprávěný příběh receptury, v němž se objevuje francouzský vinný základ. Rok 1518 připomíná staré dějiny podniku, zatímco letopočet 1735 náleží k příběhu produktu, jak jej podává výrobce. Ani jeden údaj sám o sobě nedokládá nepřerušenou výrobu současné receptury po celá staletí.

Při výběru je užitečné vědět také to, že označení „mandlový destilát“ používá výrobce, kdežto obchodní katalog řadí láhev mezi likéry. Nápoj se prodává v objemu 0,5 litru a s obsahem alkoholu 35 %. To jsou konkrétní údaje, které jej odlišují od jiných produktů značky Persiko; historický příběh a senzorické popisy pak poskytují kontext, nikoli úplnou výrobní specifikaci.

Z článku

Produkt, o kterém je řeč

Prohlédněte si aktuální nabídku produktu zmíněného v článku.

Zpět do magazínu