Lih.cz
Lih.cz magazín

Pinot Noir Rosé z Třebívlic: české růžové s regionálním příběhem

Suché růžové víno Johann W Třebívlice vzniká z odrůdy Pinot Noir a nese označení České zemské víno. Jeho původ na Litoměřicku odkazuje k obnově vinařství v severních Čechách, zatímco chuťový profil prodejce popisuje jako ovocný, svěží a minerálně laděný.

4. 10. 2026
Johann W Třebívlice Pinot Noir Rosé České zemské víno 0,75l 13%
Velký výběr alkoholu
Objevte něco, co stojí za ochutnání

Vyberte si z tisíců lahví rumu, whisky, ginu, vína a dalšího alkoholu.

Prohlédnout nabídku

Růžové víno z Třebívlic připomíná, že české vinařství není spojeno jen s Moravou. Johann W Třebívlice Pinot Noir Rosé je suché tiché víno z odrůdy Pinot Noir, tedy modré révy, jejíž hrozny se využívají také pro výrobu růžových vín. Lahev o objemu 0,75 litru má 13 % alkoholu a je zařazena do kategorie České zemské víno.

Co znamená označení České zemské víno

Označení na etiketě není jen zeměpisná dekorace. Česká pravidla pro zemské víno požadují, aby pocházelo výhradně z oblasti Čech nebo Moravy a aby hrozny byly sklizeny i zpracovány v příslušné oblasti. Pro tuto kategorii je stanovena také minimální cukernatost hroznů při sklizni 14 °NM.

Samo označení však neprozrazuje přesnou viniční trať ani ročník. U tohoto Pinot Noir Rosé je uváděn původ v Čechách, konkrétně na Litoměřicku, podrobnější lokalitu ani ročník dostupné údaje nepotvrzují. Je proto přesnější mluvit o víně z třebívlického vinařství než mu připisovat konkrétní parcelu.

Obnova vinařství v Třebívlicích

Vinařství Johann W zasazuje svou současnou produkci do historie litoměřického vinařství a obnovy vinohradů v Třebívlicích. Podle časové osy, kterou zveřejňuje samo vinařství, vysadilo první sazenice v roce 2002, první víno vyrobilo v roce 2008 a první vinobraní výhradně z vlastních hroznů proběhlo v roce 2012.

K příběhu značky patří také Johann Wolfgang von Goethe a baronka Ulrika von Levetzow. Vinařství spojuje Třebívlice s jejich historickým příběhem a uvádí, že Ulrika je vyobrazena na etiketě. Jde o kontext, který značka sama zdůrazňuje; není to doklad o konkrétní trati, z níž pocházejí hrozny v této lahvi.

Podnik ve svém historickém přehledu připomíná také rozsah někdejšího vinohradnictví na Třebívlicku a jeho zánik po napadení révokazem. Současné vinice tak navazují na regionální vinařskou tradici, která byla na dlouhou dobu přerušena.

Jak víno působí v chuti

Prodejce popisuje vůni lesních jahod, malin a jemných květinových tónů, doplněnou minerální linkou. V chuti podle jeho charakteristiky působí víno lehce a suše, s osvěžující kyselinou a středně dlouhým závěrem. Jde o degustační popis prodejce, nikoli o nezávislé hodnocení; výsledný dojem se navíc může lišit podle konkrétní šarže.

Prodejce uvádí také 0,5 g/l zbytkového cukru a 6,3 g/l kyselin. Tato čísla doplňují označení „suché“ konkrétnějšími analytickými údaji, před nákupem je ale vhodné ověřit je na etiketě aktuální lahve. Veřejně dostupné informace nepotvrzují ročník ani podrobný technologický postup tohoto vína.

Vinařství obecně popisuje ruční sběr a vybavení, které zahrnuje třídicí stůl, pneumatický lis i nerezové nádoby. Tyto informace se týkají jeho provozu obecně a nelze z nich vyvozovat, jak přesně vznikala tato konkrétní šarže. Ani délka macerace, kvašení nebo případné zrání v sudu nejsou pro toto rosé doloženy.

Podávání a jídlo

Růžová vína se obvykle podávají vychlazená; u lehčího a svěžího stylu chlad pomáhá zachovat dojem živosti. Konkrétní doporučenou teplotu pro tuto lahev vinařství neuvádí. Prodejce doporučuje víno pít samotné nebo k lehké kuchyni, například k jídlům, která nepřebijí jeho ovocný a kyselinou podpořený charakter.

Při výběru je dobré nezaměnit toto suché tiché rosé za jiný produkt vinařství Frizzo Pinot Noir Rosé. To je podle výrobce polosuché a perlivé, zatímco zde popisovaná láhev je tiché suché zemské víno. Rozdíl ukazuje, jak výrazně se mohou vína ze stejné odrůdy lišit stylem i způsobem podávání.

Z článku

Produkt, o kterém je řeč

Prohlédněte si aktuální nabídku produktu zmíněného v článku.

Zpět do magazínu