Alkohol se v dezinfekci používá, protože při dostatečné koncentraci dokáže poškodit bílkoviny některých mikroorganismů. Z toho ale neplyne, že stejnou práci odvede sklenička alkoholu. Dezinfekční přípravek působí přímo na povrchu po určitou dobu, zatímco vypitý ethanol se vstřebává a tělo ho odbourává. Alkoholický nápoj proto nedezinfikuje ústa, hrdlo ani organismus a není léčbou infekce.
Rozhoduje koncentrace i doba působení
Pod slovem alkohol se v dezinfekčních přípravcích obvykle skrývá ethanol nebo isopropanol. Jejich účinek není automatický: záleží na koncentraci, složení přípravku, množství, kterým se povrch pokryje, i na tom, jak dlouho na něm zůstane. Když se přípravek z rukou setře příliš brzy nebo se ho použije málo, nemusí působit tak, jak má.
Pro dezinfekci rukou CDC doporučuje přípravky s nejméně 60 procenty alkoholu. U alkoholů se jako vhodné rozmezí pro baktericidní účinek obecně uvádí přibližně 60 až 90 procent objemových; pod 50 procent jejich účinnost proti bakteriím výrazně klesá. Nejde však o univerzální návod pro každý povrch a každý mikrob. Vždy záleží na konkrétním přípravku a jeho instrukcích.
Ani vyšší koncentrace nemusí znamenat lepší výsledek. Voda v roztoku není jen zbytečné ředidlo: podílí se na denaturaci bílkovin, tedy na změně jejich struktury. Proto mohou být roztoky kolem 60 až 80 procent účinnější než téměř čistý alkohol. Pravidlo „čím silnější, tím lepší“ u dezinfekce neplatí.
Ne každý mikrob reaguje stejně
Alkoholy působí proti mnoha běžným bakteriím, některým houbám a řadě virů. Neznamená to ale, že povrch sterilizují nebo zničí všechny patogeny. Alkohol neničí bakteriální spory a jeho účinek na viry se liší podle jejich typu. Proti mnoha obaleným virům bývá účinný, některé neobalené viry však odolávají lépe.
Rozdíly jsou důležité i v běžné hygieně. Proti některým původcům, například noroviru nebo sporám bakterie Clostridioides difficile, je účinnější umýt si ruce mýdlem a vodou než použít alkoholový přípravek. Dezinfekce na ruce proto není univerzální náhradou mytí. Pokud jsou ruce viditelně špinavé nebo situace vyžaduje konkrétní postup, řiďte se doporučením zdravotníků a pokyny na přípravku.
Co se změní, když alkohol vypijeme
Při zevní dezinfekci je roztok na krátkou dobu v přímém kontaktu s povrchem rukou. Po požití se ethanol vstřebává do těla a většina se odbourává v játrech. Nedostane se tak do krve či tkání v koncentraci, která by tam bezpečně fungovala jako dezinfekce. Pokus dosáhnout v organismu dezinfekčního účinku by byl nebezpečný dávno předtím, než by mohl infekci léčit.
Alkoholický nápoj navíc není dezinfekční přípravek. Běžné lihoviny mívají nižší koncentraci než přípravky určené k dezinfekci rukou a po vypití se ethanol v těle ředí a metabolizuje. Pití alkoholu proto nezabrání infekci ani ji nevyléčí. Světová zdravotnická organizace výslovně odmítá alkohol jako prostředek k prevenci nebo léčbě infekcí.
Alkohol nepatří ani do otevřené rány
To, že se alkohol používá na některé povrchy, neznamená, že je vhodné lít ho na poraněnou kůži. Alkohol aplikovaný přímo do otevřené rány může poškodit tkáň a zpomalit hojení. Drobné rány se obvykle oplachují čistou vodou nebo fyziologickým roztokem; při vážnějším poranění je namístě řídit se zdravotnickými pokyny.
Dezinfekční prostředek na ruce, přípravek na povrchy a alkoholický nápoj tedy nejsou zaměnitelné věci. Každý má jiné složení a určené použití. Alkoholové přípravky na ruce nejsou určeny k pití a jejich požití může způsobit otravu. Na hygienu použijte vhodný přípravek podle návodu, na ránu šetrné čištění a při infekci odpovídající zdravotní péči.