Na etiketě tohoto prosecca se potkávají tři důležité údaje: DOC, Glera a Brut Nature. Každý říká něco jiného. DOC se vztahuje k původu a pravidlům výroby, Glera je hlavní odrůdou prosecca a Brut Nature označuje kategorii podle zbytkového cukru. Rossini Prosecco DOC Brut Nature se prodává v lahvi o objemu 0,75 litru a má 11 % alkoholu.
Co garantuje označení Prosecco DOC
Zkratka DOC znamená Denominazione di Origine Controllata, tedy kontrolované označení původu. Prosecco DOC se může vyrábět ve vymezených částech regionů Veneto a Friuli Venezia Giulia. Údaj Veneto na produktu proto určuje širší oblast, nikoli konkrétní provincii, vinici nebo polohu, z níž hrozny pocházejí.
Označení Prosecco DOC bylo uznáno v roce 2009. Pravidla vymezují podmínky produkce a vlastnosti vína a zároveň chrání samotný název. Základní odrůdou je Glera, specifikace však připouští také omezený podíl dalších povolených odrůd. Údaj Glera v katalogu tedy sám o sobě nepotvrzuje, že Rossini obsahuje výhradně tuto odrůdu.
Brut Nature: velmi suché, ne nutně bez cukru
Brut Nature je označení sladkosti, nikoli původu ani zvláštní výrobní metody. U Prosecca DOC znamená obsah cukru v rozmezí 0 až 3 gramů na litr. Označení proto neříká, že je víno laboratorně zcela bez cukru, ale řadí je k nejsušším kategoriím šumivých vín. Ve srovnání s Brut, Extra Dry nebo Dry jde o méně sladký styl. Názvy přitom mohou mást: Extra Dry obsahuje cukru více než Brut Nature, přestože může znít jako mimořádně suché víno.
Obsah alkoholu 11 % odpovídá minimální hodnotě stanovené pro šumivé Prosecco DOC Spumante. Jde o užitečné vodítko k zařazení stylu, nikoli o informaci o konkrétní šarži nebo o tom, jak přesně probíhala výroba této lahve.
Jak vznikají bublinky v proseccu
U šumivého Prosecca DOC pravidla předepisují druhotné kvašení v tlakové nádobě, tedy autoklávu. Tato metoda se označuje jako Martinottiho–Charmatova. Při kvašení vzniká oxid uhličitý, který se v uzavřené nádobě zachytí ve víně a vytvoří bublinky. To je obecný postup pro kategorii; konkrétní výrobní protokol Rossini, například délka kvašení nebo doba zrání, není u této varianty doložen.
Historie druhotného kvašení prosecca sahá do konce 19. století, kdy se rozvíjelo kvašení v lahvi. Na počátku 20. století se začaly používat také autoklávy. Jejich zavedení pomohlo rozšířit výrobu šumivého prosecca. Tato historie popisuje vývoj celé kategorie, nikoli zvláštní příběh značky Rossini.
Chuťový charakter a podávání
Prosecco DOC Spumante bývá obecně popisováno jako slámově žluté víno s jemným, vytrvalým perlením a svěžím projevem. Glera se pojí s ovocnými a květinovými tóny, například s hruškou, zeleným jablkem, citrusy nebo jasmínem. Prodejce konkrétní Rossini Prosecco popisuje vůni zeleného jablka a broskve a chuť citrusů a zeleného jablka. Tento degustační profil je vhodné chápat jako popis prodejce, nikoli jako nezávislé hodnocení každé lahve.
Prosecco DOC se doporučuje podávat vychlazené na 6–8 °C. Suchý styl Brut Nature se hodí jako aperitiv a může doprovodit lehčí jídla, u kterých výraznější sladkost není žádoucí. Vhodné může být například bílé lanýžové jídlo: suché prosecco je v takovém případě doprovodem, který nemá překrýt jeho vůni. Při servírování se vyplatí víno dobře vychladit, ale nepřechladit natolik, aby se jeho jemnější vůně ztratila.