Označení „Nový svět“ na víně odkazuje na vinařské oblasti mimo tradiční evropská centra. V případě této kolekce jsou zastoupeny Chile, Austrálie a Spojené státy, konkrétně Kalifornie. Dřevěná kazeta obsahuje šest lahví po 0,25 litru, tedy dohromady 1,5 litru vína. Sada je rozdělena rovnoměrně: tři vína jsou bílá a tři červená.
Co v kazetě najdete
Chile zastupují červené El Emperador Cabernet–Carménère a bílé El Emperador Chardonnay. Z Austrálie pochází červená směs Badgers Creek Shiraz–Cabernet a bílé Chardonnay–Semillon. Kalifornská dvojice Western Cellars zahrnuje Cabernet Sauvignon a bílé Colombard–Chardonnay. Všech šest vín je popsaných jako suchých.
Názvy napovídají, které odrůdy jsou ve vínech zastoupené, ale neprozrazují jejich přesný poměr. U směsí tedy nelze z názvu vyčíst, zda jedna odrůda výrazně převládá, ani jaké konkrétní postupy vinař při jejich výrobě zvolil. K dispozici nejsou ani podrobnosti o ročnících, vinařstvích, oblastech v rámci jednotlivých zemí nebo zrání.
Právě v tom spočívá praktický smysl malých lahví: lze otevřít několik různých vín a ochutnávat je postupně, místo abyste museli načít šest standardních lahví. Dřevěný box z nich zároveň dělá ucelenou degustační kolekci.
Co znamená Nový svět
Vinařský Nový svět není přesně vymezená oblast ani jednotný styl. Jde o široké označení pro vinařské země mimo tradiční evropské oblasti, mezi něž se řadí například části Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Afriky. Vinařství se v těchto regionech rozvíjelo po přenesení révy a vinařských znalostí z Evropy, zhruba v průběhu posledních čtyř století.
Rozdělení na Starý a Nový svět je užitečné jako geografická zkratka, samo o sobě ale nepředpovídá chuť. Nelze například předpokládat, že všechna vína z Nového světa budou mít stejnou výraznost nebo podobné aroma. Klima, konkrétní poloha vinice, odrůdy i rozhodnutí vinaře se mohou výrazně lišit. U této sady proto dává větší smysl vnímat každou lahev samostatně a zkoumat rozdíly mezi odrůdami a zeměmi.
Jak si degustaci uspořádat
Jedním z jednoduchých postupů je nejprve ochutnat tři bílá vína a potom přejít k červeným. Jinou možností je porovnat dvojice ze stejné země: chilské Chardonnay s Cabernetem–Carménère, australskou směs Chardonnay–Semillon se Shirazem–Cabernetem a kalifornský Colombard–Chardonnay s Cabernetem Sauvignon. Takové srovnání pomůže soustředit se na rozdíly mezi jednotlivými lahvemi, aniž by bylo potřeba předem přisuzovat vínům typický „novosvětský“ charakter.
Dodavatel neuvádí doporučenou teplotu podávání ani konkrétní párování s jídlem. Jako obecné vodítko lze bílá vína před podáváním vychladit a červená podávat mírně chladnější než při běžné pokojové teplotě. Přesné nastavení záleží na osobních preferencích i na charakteru konkrétní lahve.
Odrůda není totéž co místo původu
Názvy jako Cabernet Sauvignon nebo Chardonnay označují odrůdy révy, zatímco Chile, Austrálie a Kalifornie ukazují širší geografický původ. V kolekci se objevují jak vína pojmenovaná podle jedné odrůdy, tak kombinace dvou odrůd. Nejde však o pevné pravidlo, podle kterého by šlo rozdělit všechna vína: odrůdové názvy a označení původu se mohou v různých vinařských zemích používat různými způsoby.
Malette tak nabízí především přehledně sestavený průřez šesti suchými víny ze tří zemí. Konkrétní aroma a chuť jednotlivých lahví nelze vyvodit pouze z názvů odrůd, ale jejich malé objemy vybízejí k porovnávání a vlastnímu poznávání rozdílů mezi nimi.