Vanilka se s ginem obvykle spojuje méně často než jalovec nebo citrusy. Sir Edmond Gin ji ale staví do popředí: nizozemský gin o síle 40 % alkoholu vzniká studenou infuzí bourbonské vanilky a vedle ní pracuje s dalšími pěti botanicals. Výsledkem má být profil, v němž se vanilková vůně a chuť potkávají s jalovcem a kořenitými tóny, nikoli sladký likér.
Nizozemský gin s vanilkovou infuzí
Sir Edmond se vyrábí v rodinné palírně Herman Jansen v nizozemském Schiedamu, městě s dlouhou tradicí výroby lihovin. Výrobce popisuje celý proces jako osm týdnů trvající. Klíčovým krokem je šetrná studená infuze vanilky, která má zachovat její aromatické vlastnosti. Nejde tedy o gin zrající v sudech; dostupný popis výroby mluví o infuzi, nikoli o sudovém zrání.
Základem botanického profilu je vedle vanilky jalovec, doplněný andělikou, kardamomem, zázvorem a skořicí. Každá z těchto složek přináší jiný odstín: jalovec drží gin v klasickém botanickém rámci, zatímco koření rozvíjí hřejivější a aromatičtější stránku. Označení „bourbonská vanilka“ přitom neznamená, že by gin dozrával v sudech po bourbonu. V tomto případě jde o druh vanilky použitý jako botanická ingredience.
Jméno odkazuje na Edmonda Albiuse
Název Sir Edmond připomíná Edmonda Albiuse, který se narodil na Réunionu jako zotročené dítě. V roce 1841, když mu bylo dvanáct let, přišel na praktickou metodu ručního opylování vanilky. Ta se stala důležitou pro její pěstování na Réunionu i v dalších tropických oblastech. Historici upozorňují, že otázka úplného prvenství je složitější a že ruční opylování se zkoušelo i dříve; Albiusův význam spočívá především v účinném postupu, který se v praxi prosadil.
Značka propojuje Albiusův příběh s vanilkou a Réunionem, odkud podle jejích materiálů vanilka pochází. Přesný původ suroviny v každé jednotlivé šarži ale nelze z dostupných informací určit. Historický odkaz tak není jen dekorativním motivem: připomíná, že za rozšířením vanilky stojí konkrétní práce člověka, který za svůj přínos nedostal odpovídající uznání.
Jaký je v chuti a vůni
Výrobce popisuje vůni jako spojení jalovce, kardamomu a vanilky, s náznakem zázvoru a zemitější andělikou v pozadí. V chuti má být gin plný a jemný: nejprve se projeví vanilka s kardamomem, poté nastupují skořice, jalovec a zázvor. Závěr výrobce charakterizuje jako dlouhý, suchý a ne příliš sladký. Jde o deklarovaný degustační profil; vnímání jednotlivých tónů se může lišit podle způsobu podávání i osobních preferencí.
Vanilka je v tomto ginu nápadná, ale neměla by zastínit jeho ostatní složky. Právě jalovec a koření vyvažují dojem sladkosti a připomínají, že jde stále o gin, ne o vanilkový likér. Pokud někomu vyhovují výrazně klasické, suché jalovcové giny, bude pro něj vanilkový charakter důležitou změnou; pro jiné může být zajímavým základem k míchaným nápojům.
Samotný, s tonikem i v koktejlech
Značka doporučuje Sir Edmond podávat čistý, na ledu, s tonikem nebo jako základ koktejlů. V gin toniku navrhuje kombinaci s pomerančem a skořicí; zmiňuje také jahodu či mátu. Protože vanilka přidává vlastní aromatickou výraznost, stojí za to začít s jednodušším servisem a zvolit tonik, který ji nepřehluší. Přesný poměr výrobce nestanovuje, lze jej tedy přizpůsobit podle chuti.
Pro výraznější koktejlové použití značka uvádí například Espresso Martini nebo vlastní variaci Pornstar Martini. Vanilkový gin může v těchto kombinacích propojit kořenité a sladší prvky, aniž by sám o sobě určoval jediný správný recept. Láhev o objemu 0,7 litru a síle 40 % tak nabízí několik cest: od ochutnání samotného přes jednoduchý gin tonic až po míchané drinky, v nichž se s vanilkou počítá jako s plnohodnotnou botanickou složkou.