Slivovica Žufánek s označením „Etiketa“ je klasický čirý švestkový destilát v půllitrové lahvi o síle 50 %. Slovo etiketa zde odkazuje na možnost opatřit lahev vlastním označením; samo o sobě neznamená jiný výrobní postup ani zvláštní recepturu. Jde o rozdíl v prezentaci lahve, nikoli o doloženou odlišnou verzi obsahu.
Od rodinného lihovaru k první slivovici
Lihovar Žufánek sídlí v Boršicích u Blatnice poblíž Uherského Hradiště. Rodinnou firmu založili v roce 2000 Marcela a Josef Žufánkovi se syny Martinem, Josefem a Janem. První slivovici představili o dva roky později. Firma svůj příběh nestaví na legendách o dávných předcích a označuje současnou rodinu za první legální generaci lihovarníků.
Základní řada se v roce 2018 dočkala nové grafické podoby etiket. Lihovar tehdy vysvětlil, že cílem bylo lépe odlišit jednotlivé produkty; receptura se podle něj neměnila. Na půllitrových lahvích se nový vzhled objevoval postupně s tím, jak docházely starší zásoby. U varianty „Etiketa“ je proto užitečné odlišit běžné grafické označení značky od možnosti připravit lahev s individuální etiketou.
Osm odrůd, osm samostatných destilací
Lihovar uvádí, že švestky pro svou slivovici sklízí ve vlastních sadech v CHKO Bílé Karpaty, které obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství. V sadech roste osm odrůd dozrávajících postupně od července do září. Mezi nejranější patří Čačanská, zatímco Stanley a Anna Späth dozrávají později.
Odrůdy se podle popisu výrobce nejprve kvasí a destilují odděleně. Teprve potom se jednotlivé destiláty míchají do výsledného cuvée. Takový postup umožňuje zachovat v jednotlivých složkách jejich vlastní aromatický a chuťový otisk a následně je spojit v jednom výsledném nápoji.
Hotové cuvée odpočívá 8 až 12 měsíců v nerezových tancích. Tento čas má podle lihovaru umožnit propojení a zklidnění chutí a vůní. Nerezové tanky ale nejsou dřevěný sud: tato slivovice se proto nemá zaměňovat se samostatně nabízenou sudovou variantou, která má jiné označení i parametry.
Čirá, ovocná a určená k pomalému podávání
Výrobce popisuje slivovici jako ovocný destilát z vlastních švestek a jednotlivým odrůdám přisuzuje vlastní podíl na výsledné vůni a chuti. Prodejce ji charakterizuje jako čirou a uvádí, že po odpočinku v nerezu se jednotlivé složky propojí a destilát se zakulatí. Podrobná degustační karta s konkrétními tóny ale k této variantě doložena není, takže není namístě připisovat jí například vanilkové či dřevité projevy spojované se zráním v sudu.
Lihovar doporučuje podávat i skladovat klasickou Slivovicu při teplotě 10 až 18 °C. Přílišné chlazení jí podle výrobce neprospívá: pod přibližně 7 °C se mohou vysrážet aromatické oleje a nápoj se může mírně zakalit. Proto nedoporučuje lahev vymrazovat. Vhodné je nechat destilát v klidu, aby se jeho vůně mohla při podávání projevit.
Co znamená etiketa na míru
Žufánek obecně nabízí zakázkové označení vybraných produktů vlastní etiketou nebo gravírováním. Výrobce jako příklad uvádí sběratelskou Sejvovici připravenou pro Warhorse Studios a hru Kingdom Come: Deliverance; první série vycházela ze slivovice. Jde o ukázku možností personalizace, nikoli o zvláštní přísadu nebo výrobní krok této katalogové lahve.
U konkrétní varianty „Etiketa“ tak dává smysl vnímat osobní označení především jako způsob, jak lahev přizpůsobit příležitosti nebo obdarovanému. Samotný název však neupřesňuje, jak přesně je personalizace u jednotlivě prodávané lahve řešena. Výrobce u své obecné zakázkové služby uvádí minimální odběr 60 půllitrových lahví, a tento údaj proto nelze automaticky vztahovat na každou nabídku jednotlivého kusu.