Slivovice se obvykle spojuje s čirým destilátem a výrazným ovocným aroma. Varianta Žufánek z dubového sudu ukazuje odlišnou podobu: při zrání získává zlatavou barvu a k švestkovému charakteru se přidávají tóny dřeva a vanilky. V lahvi o objemu 0,5 litru má 45 % alkoholu; nejde tedy o jiný druh ovoce, ale o sudem ovlivněnou podobu slivovice.
Od bělokarpatských sadů k destilátu
Žufánek spojuje původ svého ovoce s vlastními sady v CHKO Bílé Karpaty, které obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství. To dává slivovici místní zázemí, samo o sobě ale neříká, z jakých konkrétních odrůd nebo šarží vznikla právě sudová varianta.
Pro představu o přístupu značky k základní slivovici je užitečný její popis běžné, čiré varianty. Ta podle výrobce vzniká z osmi odrůd švestek: jednotlivé odrůdy kvasí a destilují odděleně a následně se míchají do výsledného cuvée. Tento postup je kontextem pro slivovici Žufánek obecně, nikoli potvrzeným výrobním protokolem každé šarže z dubového sudu.
Co přidává dubové zrání
Výrobce popisuje dubové zrání jako zdroj zlatavé barvy a jemných vanilkových i dřevitých tónů. Vůně a chuť tak dostávají další vrstvu, zatímco švestkový charakter má podle jeho degustačního popisu zůstat zachovaný. Označení „koňakový tón“, které výrobce také používá, je chuťové přirovnání; neznamená, že by šlo o koňak.
Přesnou dobu zrání ani technické podrobnosti o sudu výrobce u produktu neuvádí. Nelze proto spolehlivě určit jeho velikost, původ dřeva ani to, zda sud předtím obsahoval jiný nápoj. Jisté je jen to, že dubové zrání tvoří výrazný rozdíl oproti čiré slivovici a ovlivňuje jak barvu, tak senzorický profil.
Rodinný lihovar s historií od roku 2000
Společnost ŽUSY, jejíž název vychází ze slov „Žufánek a synové“, byla zapsána do obchodního rejstříku 11. září 2000. V prvním roce lihovar podle své historie vydestiloval 700 litrů slivovice. Značka se tak od počátku opírala právě o ovocný destilát, zatímco její další produkt přišel až v roce 2003.
V roce 2013 získala standardní Slivovice Žufánek ocenění Regionální potravina Zlínského kraje. Jde o zajímavý milník pro značku a její základní slivovici, nikoli o ocenění, které by bylo doloženo také pro variantu z dubového sudu.
Jak ji podávat
Žufánek doporučuje sudovou slivovici podávat při teplotě 12 až 18 °C, ideálně v tulipánové sklenici. Chladnější destilát může podle výrobce potlačit aromatiku, proto nedoporučuje lahev vymrazovat. Podání při mírnější teplotě má dát prostor nejen ovocným tónům, ale i vůni dubu a vanilky.
U této slivovice dává smysl vnímat ji pomalu a sledovat, jak se vedle švestkového základu projevují tóny získané zráním. Její podstata neleží v tom, že by dub přebíjel ovoce, ale v kontrastu mezi známým charakterem slivovice a dřevitější, zlatavou podobou destilátu.