Sklenka sektu může působit jinak než stejné množství alkoholu v tichém nápoji. Vysvětlení se často hledá v bublinkách: oxid uhličitý by mohl změnit, jak rychle alkohol opustí žaludek a dostane se do krve. Výsledky malých studií tuto možnost připouštějí, ale nedávají důvod tvrdit, že sycený alkohol vždy působí rychleji.
Co ukázaly pokusy s šampaňským a vodkou
V jedné kontrolované studii dostalo 12 lidí při různých příležitostech stejnou dávku etanolu: jednou v běžném šampaňském a podruhé v šampaňském, z něhož byl odstraněn oxid uhličitý. Po sycené variantě naměřili výzkumníci statisticky vyšší koncentrace alkoholu v krvi. Účastníkům se také prodloužily reakční časy v úloze, která testovala dělenou pozornost. Výsledek ukazuje, že sycení mohlo za těchto podmínek ovlivnit časný průběh účinku, nikoli že se tak děje pokaždé.
Druhá studie sledovala 21 lidí, kteří po nočním lačnění vypili při třech oddělených příležitostech dávku vodky. Dostali ji buď neředěnou, nebo ředěnou neperlivou či sycenou vodou. U 20 z 21 účastníků se alkohol vstřebával rychleji po některé z ředěných variant než po neředěné vodce. To však samo o sobě nevypovídá o účinku bublinek: změnila se také koncentrace nápoje.
Při přímém srovnání ředěné vodky se sycenou a nesycenou vodou byly výsledky rozdělené. U 14 lidí bylo vstřebávání rychlejší po sycené variantě, u sedmi se nezrychlilo, případně bylo pomalejší. Průměrný rozdíl mezi sycenou a nesycenou variantou byl statisticky významný, ale individuální výsledek ukazuje, proč z něj nelze udělat univerzální radu.
Žaludek jako možné vysvětlení — ne potvrzená odpověď
Většina alkoholu se vstřebává v tenkém střevě. Rychlost, s jakou se tam dostane ze žaludku, proto může ovlivnit, jak brzy začne koncentrace alkoholu v krvi stoupat. Je tedy možné, že vlastnosti nápoje včetně sycení mění vyprazdňování žaludku. Vysvětlení, že bublinky jednoduše urychlí tento proces, ale uvedené pokusy přímo nepotvrdily.
Výsledky výzkumu sycených nealkoholických nápojů navíc nejsou jednoznačným potvrzením. Studie s osmi zdravými dobrovolníky zjistila stejné celkové vyprazdňování žaludku po sycené a nesycené vodě, byť se lišilo rozložení obsahu v žaludku. Nešlo však o alkoholické nápoje, takže takový výsledek nevylučuje, že kombinace alkoholu a oxidu uhličitého působí jinak.
Vstřebávání není odbourávání ani pocit opilosti
Vstřebávání popisuje přechod etanolu z trávicího traktu do krve. Odbourávání je následný metabolismus, který probíhá převážně v játrech. Rychlejší vzestup koncentrace nebo vyšší časný vrchol tedy neznamená, že tělo alkohol také rychleji zpracuje. Zmíněné studie se soustředily na koncentraci alkoholu během vstřebávání, nikoli na důkaz, že oxid uhličitý zrychluje jeho metabolismus.
Stejně tak naměřená koncentrace alkoholu či pomalejší reakce nejsou totožné se subjektivním pocitem opilosti. Studie se šampaňským sledovala také psychomotorický výkon, nikoli obecný pocitový dojem. To, jak se člověk cítí, mohou ovlivňovat i očekávání a další vlastnosti nápoje.
Proč záleží na okolnostech
Obě přímé studie pracovaly s malým počtem účastníků, kteří nápoj vypili rychle a po lačnění. Jejich výsledky proto nelze bez dalšího přenášet na pomalé popíjení s jídlem ani na všechny druhy sektu, piva či míchaných nápojů. Účinek mohou měnit dávka alkoholu, jeho koncentrace, tempo pití, jídlo v žaludku i individuální fyziologie.
Nejpřesnější závěr je opatrný: oxid uhličitý může u některých lidí urychlit vzestup alkoholu v krvi, ale důkazy jsou omezené a výsledky se liší. Samotné bublinky nejsou spolehlivým ukazatelem toho, jak rychle alkohol zapůsobí — a už vůbec ne toho, jak rychle ho organismus odbourá.
