Otevřete láhev, přivoníte a místo ovoce ucítíte zatuchlý sklep nebo mokrý karton. Víno může působit nevýrazně, jako by z něj někdo vymazal jeho běžnou vůni. Právě tak se může projevovat korková vada, často označovaná jednoduše jako „víno po korku“.
Co znamená korková vada
Nejčastěji se s ní spojuje látka TCA, celým názvem 2,4,6-trichloranisol. Její pach je výrazný i při velmi nízké koncentraci, ale lidé ji nevnímají stejně citlivě. Záleží také na konkrétním víně: v jednom může být zatuchlý tón zřejmý, v jiném se projeví hlavně tím, že potlačí ovocné aroma a víno působí plošeji.
Při přivonění se objevují popisy jako plesnivý, sklepní nebo zatuchlý pach, mokrý karton či staré noviny. Někdo může cítit také houby. Vada nemusí být vždy stejně nápadná: někdy je první dojem jednoznačný, jindy víno jen působí méně svěže a jeho vůně není tak výrazná, jak by člověk čekal.
Samotný vzhled obvykle nepomůže. Korkovou vadu nelze spolehlivě poznat podle barvy vína. A ani zatuchlý nebo zemitý tón není automaticky důkazem TCA; podobné dojmy mohou vyvolat i jiné pachové látky.
Proč se jí říká korková
Název odkazuje na častý zdroj problému, ne na jedinou možnou cestu kontaminace. TCA může souviset s korkem, ale do vína se může dostat také z jiných materiálů nebo z prostředí vinařství. Mezi možné zdroje patří například kontaminované dřevo, sudy, obaly či přepravky.
TCA může vznikat při přeměně chlorfenolů na chloroanisoly. K této přeměně mohou přispívat některé plísně. Chlorfenoly se mohou do korku dostat z okolního znečištění nebo vzniknout při působení chloru na přirozené složky korku. Podobné látky se v minulosti mohly vyskytovat také v některých průmyslových biocidech a dezinfekčních prostředcích.
Proto může být korkovou vadou zasaženo i víno se šroubovacím uzávěrem. Uzávěr sám o sobě tedy není spolehlivou zárukou ani příčinou. Rozhodující je, zda se do vína dostala příslušná pachová látka, ne to, čím je láhev zavřená.
Drobky korku nejsou totéž co víno po korku
Když se korek při otevírání rozpadne a několik částeček skončí ve víně, jde o fyzické nečistoty, nikoli automaticky o korkovou vadu. U starší lahve může být korek křehký, ale jeho stav sám o sobě neříká, zda víno obsahuje TCA.
Drobky lze odstranit přecezením přes čistý filtr nebo opatrným přelitím vína do jiné nádoby. Pokud je ale ve víně přítomná korková vada, přecezení ji nevyřeší: TCA není kousek korku, který by šlo zachytit. Při typickém zatuchlém projevu je nejlepší zkusit jinou láhev.
Když si nejste jistí
Jemný projev může být obtížné rozpoznat, zvlášť když je víno aromaticky výrazné nebo když má každý u stolu jinak citlivý čich. Zkuste si všimnout, zda se vedle zatuchlého tónu ztrácí i ovoce a zda víno působí nezvykle utlumeně. Pokud má láhev po přivonění jednoznačně plesnivý či kartonový charakter, který se potvrzuje i v chuti, další dekantace ani odstranění korkových drobků problém neodstraní.
Korková vada je tedy především smyslový problém způsobený kontaminací, nejčastěji spojovanou s TCA. Kousky korku ve sklenici jsou naproti tomu jen částečky uzávěru. Rozlišení je praktické: drobky lze odstranit, zatuchlou vůni a potlačenou aromatiku nikoli.