Veuve Clicquot Yellow Label patří mezi ne-ročníková Champagne: nejde tedy o víno z jediného sklizňového roku. Základem je směs tří tradičních odrůd – Pinot Noir, Chardonnay a Pinot Meunier – a rezervních vín z předchozích ročníků. V katalogu Lih.cz je tato bílá varianta vedena jako Brut s obsahem alkoholu 12,5 % a v objemu 3 litry.
Směs, která má udržet rozpoznatelný styl
U ne-ročníkového Champagne je důležitá práce s kupáží. Sklepní tým kombinuje vína z různých poloh a sklizní tak, aby výsledné cuvée navazovalo na zamýšlený styl domu, i když se podmínky jednotlivých ročníků liší. Veuve Clicquot uvádí, že Yellow Label pochází z vín z 50 až 60 poloh či obcí v apelaci Champagne a může obsahovat až 45 % rezervních vín.
Přesný poměr odrůd se může měnit. Výrobce uvádí rozmezí 50–55 % Pinot Noir, 28–33 % Chardonnay a 15–20 % Meunier. Pinot Noir podle jeho popisu dodává směsi strukturu, Meunier ji zaobluje a Chardonnay přispívá elegancí a jemností. Nejde tedy o pevný recept, který by byl rok co rok totožný, ale o skladbu přizpůsobovanou dostupným vínům.
Výraz Yellow Label odkazuje na žlutou etiketu, nikoli na barvu nebo ročník vína. Dům Clicquot založil Philippe Clicquot v roce 1772. Po smrti svého manžela Françoise převzala vedení Barbe-Nicole Clicquot Ponsardin, tehdy sedmadvacetiletá. Dům jí připisuje významnou roli v rozvoji ročníkových Champagne, remuážního stolu i růžového Champagne vyráběného mícháním bílého a červeného vína. Žlutou etiketu si společnost zaregistrovala v roce 1877 a postupně z ní učinila svůj rozpoznávací znak.
Třílitrová lahev se v Champagne označuje jako Jéroboam. Její objem odpovídá čtyřem standardním lahvím po 0,75 litru, takže se hodí pro společné podávání u stolu nebo na oslavě. Počet sklenek závisí na velikosti nalévání; samotné označení Jéroboam přitom může v jiných vinařských oblastech znamenat jiný objem.
Jak vzniká Champagne a co čekat ve sklenici
Champagne získává své bubliny druhotným kvašením v lahvi. Po sestavení směsi se přidají kvasinky a cukr; vznikající oxid uhličitý zůstává uzavřený ve víně. Při následném zrání na kvasničných kalech se rozvíjejí také zralejší aromatické tóny. Sediment se před dokončením výroby soustředí do hrdla při remuáži a odstraní při dégorgementu. Pro ne-ročníková Champagne stanoví apelace minimální zrání v sklepě 15 měsíců, ale konkrétní délka zrání této třílitrové lahve není v dostupných údajích výrobce uvedena.
Yellow Label je Brut; výrobce u cuvée uvádí dosage 9 g/l. Jde o množství cukru přidaného při závěrečném doplnění po dégorgementu, nikoli o údaj, který by měl být automaticky zaměňován za laboratorně zjištěný zbytkový cukr. Katalogový údaj 12,5 % alkoholu se vztahuje k nabízenému třílitrovému produktu.
Výrobce popisuje barvu jako zlatavě žlutou a perlení jako jemné a vytrvalé. V aromatickém profilu zmiňuje hrušku, jablko a broskev, citrusové tóny mandarinky a grapefruitu i briošku a sušené ovoce spojované se zráním na kalech. Jde o degustační charakteristiku značky; konkrétní dojem se může lišit podle podmínek podávání i vnímání každého ochutnávajícího.
Teplota a jídlo
Výrobce doporučuje podávat Yellow Label při 8–10 °C. U velké lahve je praktické myslet na chlazení s předstihem, aby se víno po otevření nemuselo dlouho temperovat. Pro párování značka navrhuje svěží, křupavá jídla: například salát s ředkvičkami, krevetami a grapefruitem, zeleninu z woku, tatarák či carpaccio. Zmiňuje také burger s grilovaným masem, karamelizovanou cibulí a čedarem.
Jéroboam tak není jen větší obal stejného obsahu: čtyřnásobný objem standardní lahve dává smysl při servírování pro více lidí a zároveň připomíná, že Yellow Label je stavěný na sdílený styl napříč ročníky. Při výběru je užitečné rozlišovat obecné údaje o cuvée od parametrů konkrétního formátu – zejména u alkoholu, doby zrání nebo doporučené teploty.