Růžový Clover Club na první pohled zaujme pěnovou čepicí, jeho charakter však stojí hlavně na rovnováze. Gin dodá suchý, aromatický základ, maliny ovocnost a sladkost a citron šťavnatou kyselost. Bílek do směsi přidává především texturu: po protřepání vytváří jemnou pěnu a zjemňuje pocit v ústech.
Od filadelfského klubu k newyorskému baru
Název koktejlu odkazuje na Clover Club, sdružení filadelfských novinářů, kteří se scházeli v hotelu Bellevue. Klub vznikl v roce 1882 a v Bellevue se jeho členové setkávali v následujících letech. Koktejl se později spojil také s New Yorkem: nejstarší známá tištěná zmínka o něm pochází z roku 1901 a recept zveřejnil Michael Killackey, barman hotelu Waldorf-Astoria. Hotel tehdy vedl George Boldt, který dříve řídil právě filadelfský Bellevue.
Přesného autora ani rok, kdy byl drink poprvé namíchán, určit nelze. Historická vazba na klub a hotely je dobře známá, sama o sobě však nedokazuje, kdo recept vytvořil. Clover Club po prohibici z koktejlové scény z velké části ustoupil a znovu se prosadil kolem let 2007–2008, mimo jiné díky brooklynskému baru Clover Club Julie Reiner.
Recept jako výchozí bod
Poměry se v různých receptech liší, proto je lepší brát je jako vodítko než jako jediný závazný předpis. Jedna dobře použitelná verze na jednu porci počítá s 60 ml ginu, 15 ml čerstvé citronové šťávy, 10 ml malinového sirupu a 10 ml bílku. Výsledný koktejl se podává bez ledu v předchlazené koktejlové sklence a může se ozdobit čerstvou malinou.
- Do šejkru odměřte gin, citronovou šťávu, malinový sirup a bílek.
- Nejprve protřepávejte bez ledu, aby se bílek napěnil a spojil s ostatními surovinami.
- Přidejte led a znovu důkladně protřepejte. Tato fáze nápoj vychladí a přiměřeně naředí.
- Přes sítko přelijte do vychlazené sklenky. Podávejte bez ledu, případně ozdobte malinou.
Suché protřepání bez ledu je praktický způsob, jak podpořit pěnu, není však jedinou možností. Lze také protřepat všechny ingredience najednou s ledem; podstatné je důkladné protřepání a následné scezení do vychlazené sklenky.
Jak vyladit sladkost, kyselost a pěnu
Gin tvoří alkoholovou i aromatickou osu drinku. Jeho charakter by měl zůstat ve směsi rozpoznatelný, ale neměl by přebít maliny. Malinový sirup přináší zároveň ovocnou chuť a cukr; citronová šťáva dodá protiváhu, díky níž nápoj nepůsobí těžce ani přeslazeně. Pokud je sirup výrazně sladký, začněte menším množstvím, ochutnejte a případně upravte poměr. Kupovaný sirup, domácí sirup i čerstvé ovoce se totiž mohou lišit sladkostí, barvou i intenzitou.
Malinový sirup není povinný. Několik čerstvých malin lze v šejkru rozmačkat s jednoduchým cukrovým sirupem; takový postup přinese podobný ovocný základ, ale jeho síla se bude odvíjet od použitých malin. Změnit lze také samotný pěnotvorný základ: bílek lze vynechat a místo něj použít aquafabu nebo barový pěnotvorný přípravek. Výsledek se může lišit chutí i strukturou, takže nejde o úplně totožnou náhradu.
Bílek je v tradiční podobě Clover Clubu především otázkou textury, nikoli výrazné vaječné chuti. Protřepáním se do něj dostane vzduch a na povrchu vznikne pěnová vrstva. Má-li být pěna výraznější, pomůže důkladné protřepání bez ledu před závěrečnou fází s ledem. Samotné množství bílku ani přesné poměry ale nejsou ve všech receptech stejné.
Clover Club, Gin Sour a Clover Leaf
Clover Club lze chápat jako malinově laděného příbuzného Gin Souru. Oba vycházejí z principu, v němž se destilát potkává s citrusovou kyselostí a sladidlem. Clover Club odlišuje malinová složka a v běžné verzi také bílek. U označení Gin Sour se ale recepty mohou lišit, takže nejde o jednu pevně danou směs, od níž by existovala jediná přesná odchylka.
Podobně proměnlivé je historické rozlišení Clover Leaf. Některé starší recepty jej od Clover Clubu odlišují použitím jiného sladidla, citrusů či máty, jiné názvy a složení částečně překrývají. V knize The Savoy Cocktail Book z roku 1930 popsal Harry Craddock Clover Leaf jako Clover Club ozdobený snítkou čerstvé máty. Proto není přesné chápat Clover Leaf jako koktejl s jedinou neměnnou definicí.
Bezpečná práce s bílkem
Syrový bílek může nést riziko potravinové nákazy a protřepání s alkoholem ani citronem samo o sobě bezpečnost nezaručí. Pro recepty, které se podávají se syrovým nebo nedostatečně tepelně upraveným vejcem, je vhodné použít pasterované vejce či pasterovaný bílek. Při práci se syrovým vejcem si myjte ruce a očistěte náčiní i pracovní plochy. Pokud se syrovému vejci chcete vyhnout úplně, zvolte některou z pěnotvorných alternativ a počítejte s odlišnou texturou.
