Amarone se rodí ještě před začátkem kvašení. Hrozny se po sklizni nechávají částečně vysychat, takže přicházejí o část vody a jejich složky se koncentrují. Právě tento postup, italsky nazývaný appassimento, stojí za osobitým stylem Costasery: červeného vína z vinařství Masi, které pochází z oblasti Valpolicella v Benátsku.
Co znamená Amarone della Valpolicella Classico
Valpolicella leží v provincii Verona a označení Classico odkazuje na historickou část této vinařské oblasti. Amarone je suché červené víno, jehož výroba je spojená se sušením hroznů. V regionu má také příbuzný styl Recioto della Valpolicella. Vychází z podobné práce se sušenými hrozny, výsledkem je však sladší víno, zatímco Amarone se vyrábí jako suché.
Příběh názvu Amarone se podle vinařského konsorcia pojí s rokem 1936. Oblast původně proslula zejména sladkými víny a Amarone se postupně prosadilo jako jejich suchá podoba. Valpolicella získala označení DOC v roce 1968, zvláštní pravidla pro výrobu Amarone byla zavedena v roce 1990 a víno získalo status DOCG v roce 2010.
U názvu Costasera je dobré všimnout si také rozdílu v označení původu. Katalogový název uvádí DOC, zatímco aktuální produktová prezentace Masi označuje víno jako Amarone della Valpolicella Classico DOCG. U konkrétní lahve se proto řiďte údaji na její etiketě.
Od hroznů k vínu
Masi pro Costaseru uvádí tři odrůdy: Corvinu, Rondinellu a Molinaru. V zimních měsících hrozny suší na bambusových roštech. Nejde o doslazování hotového vína, ale o krok, který předchází vinifikaci: z bobulí se odpařuje voda a jejich aromatické složky se koncentrují.
U Amarone obecně probíhá sušení ve větraných prostorách zvaných fruttai a často trvá přibližně 100 až 120 dní. Jde o obvyklý údaj pro kategorii, nikoli o potvrzenou délku sušení každé šarže Costasery. Po usušení se hrozny pomalu vinifikují a výsledné víno zraje ve dřevě. Pro Costaseru bez uvedeného ročníku však není možné určit konkrétní typ sudu ani délku zrání.
Název Costasera Masi vysvětluje odkazem na svahy Valpolicella Classica obrácené k západu a večernímu slunci. Jde o původ názvu, nikoli o samostatné označení původu.
Jak Costasera chutná a podává se
Masi popisuje barvu jako velmi tmavě rubínovou. Ve vůni zmiňuje pečené ovoce, švestky a třešně, v chuti pak ovocné tóny s náznaky kávy a kakaa. Jde o degustační charakteristiku výrobce, nikoli o záruku, že každý bude jednotlivé tóny vnímat stejně. Víno je suché a má 15 % alkoholu; samotný vyšší obsah alkoholu přitom neznamená, že bude působit sladce.
Výrobce doporučuje podávat Costaseru při 18 až 20 °C. Z jídel k ní uvádí červené maso, zvěřinu, křepelky a výrazně ochucené pokrmy. Doporučuje také vyzrálé sýry, například Parmigiano, Pecorino nebo Gorgonzolu, a připouští podávání vína po jídle. Amarone lze podle konsorcia servírovat i samostatně jako víno k pomalému popíjení.
Víno určené i k archivaci
Masi uvádí pro Costaseru orientační archivační potenciál 30 až 35 let. Není to záruka pro každou láhev: skutečný vývoj závisí na ročníku, podmínkách skladování i stavu konkrétního vína. Přesto tento údaj vystihuje, že Amarone není třeba chápat jen jako víno k okamžité spotřebě. Pokud jej chcete archivovat, rozhodující bude především správné skladování a konkrétní ročník.
Costasera tak dobře ukazuje, proč je pro Amarone podstatná práce s hrozny ještě před kvašením. Appassimento dává vínu koncentrovaný základ, zatímco jeho konkrétní projev se odvíjí také od odrůd, ročníku a zrání. Při výběru lahve se vyplatí ověřit etiketu a ročník, zejména pokud plánujete víno uložit na delší dobu.