Gin si většina lidí představí jako čirý destilát. V obchodech ale najdeme i růžové a modré varianty, někdy také fialové nebo zlatavé. Barva může být stopou po ovoci, květech či jiných rostlinných složkách, ale někdy vzniká až po destilaci nebo při zrání. Z odstínu samotného se nedá spolehlivě poznat, jak gin vznikl ani jak bude chutnat.
Růžová od ovoce, modrá od květů
Růžové a načervenalé tóny mohou pocházet z macerace nebo infuze červeného ovoce. Maliny, jahody či další bobule předávají lihovině barvicí látky a mohou jí dodat také ovocné aroma. Konkrétní receptury se však liší: růžová barva není zárukou určitého ovoce ani jednotného chuťového profilu. Růžové varianty v katalogu zastupují například Malfy Gin Rosa nebo Gordon’s Pink Gin.
Modrou barvu může dodat květ Clitoria ternatea, známý také jako butterfly pea flower. Jeho pigment reaguje na kyselost, takže se po přidání citrusové šťávy může odstín posunout směrem k fialové až růžové. Barevný gin tak může v koktejlu vypadat jinak než v lahvi. Změna sama o sobě neznamená, že byl použit umělý pigment: může jít o přirozenou vlastnost rostlinného barviva. Modré varianty představují například Garage22 Blue Gin a TŌSH Gin Modrý.
Fialové tóny mohou vznikat z květů, například ibišku, nebo z některých plodů. Výsledný odstín závisí na použité surovině, její koncentraci i způsobu zpracování. U žluté až zlatavé barvy mohou hrát roli rostlinné složky a koření, případně kontakt se dřevem při zrání. Ani zlatavý odstín ale sám o sobě nedokazuje, že gin ležel v sudu.
Kdy se barva do ginu dostane
Rozhoduje nejen použitá surovina, ale i výrobní postup. Při maceraci nebo infuzi se rostlinné látky louhují přímo v lihovině a mohou do ní předat barvu. Při destilaci se naopak barevné pigmenty z některých botanicals do výsledného destilátu nemusí přenést. Proto může být destilát čirý, přestože při jeho výrobě byly použity barevné rostliny. Barva se pak může objevit až při následném louhování.
Jinou možností je povolené potravinářské barvivo. To je třeba odlišovat od barvy získané z ovoce či květů: oba způsoby mohou vést k podobnému odstínu, ale barva na pohled jejich původ neodhalí. A označení „přirozeně zbarvený“ samo o sobě neříká, že produkt neobsahuje žádné další přidané složky.
Barva není totéž co kategorie
V Evropské unii musí gin splňovat požadavky své zákonné kategorie a jeho chuť musí dál charakterizovat jalovec. Pravidla pro barvení se ale liší podle toho, o jaký typ lihoviny jde a jaké barvivo by výrobce použil. U London ginu je barvení výslovně zakázáno; u ostatních kategorií nelze jednoduše říct, že je povoleno jakékoli barvivo. Rozhodují konkrétní předpisy a podmínky použití. Pravidla se navíc mohou lišit mimo EU.
Růžová, modrá ani žlutá tedy nejsou samostatné výrobní kategorie. Odstín může napovědět, jaké suroviny výrobce zvolil, ale přesné složení je potřeba hledat na etiketě nebo v informacích k danému produktu. Barva sama neříká, kolik je v ginu cukru, jak bude chutnat ani zda zrál ve dřevě.
