Lih.cz magazín

Zajímavosti

Průvodci, zajímavosti, historie a další redakční články ze světa nápojů.

Nejnovější v sekci

Reflux při destilaci: proč se část par vrací zpět

Reflux je návrat zkondenzované části par do destilačního zařízení. Opakovaný kontakt kapaliny se stoupajícími parami pomáhá oddělovat složky směsi, ale jeho míra ovlivňuje nejen sílu destilátu, nýbrž i jeho aroma a výtěžnost.

Přečíst článek

Další čtení

Zajímavosti

Lih.cz magazín

Non-chill filtered: co znamená nefiltrovaná whisky a proč se může zakalit

Označení non-chill filtered říká, že whisky před lahvováním neprošla filtrací po předchozím ochlazení. Takový nápoj může při podchlazení nebo naředění získat mléčný zákal, který sám o sobě neznamená vadu. Nápis na etiketě ale není automatickou známkou vyšší kvality.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč se v Evropě lihoviny nejčastěji prodávají v lahvích o objemu 0,7 litru

Sedm decilitrů není náhodný rozměr ani jediná velikost, kterou evropské předpisy dovolují. Z běžné volby se stal společný standard při sjednocování trhu — zatímco v USA se tradičně prosadila láhev o objemu 750 ml.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Bottle number na whisky: co říká číslo lahve a zvyšuje její cenu?

Označení „Bottle 125 of 600“ říká, že lahev nese číslo 125 v číslované sérii o deklarovaném počtu 600 kusů. Neprozrazuje ale samo o sobě, jak kvalitní je whisky ani kolik bude stát na trhu — a snadno se zamění za číslo šarže nebo sudu.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Boil ball na destilačním kotli: co se děje v baňatém krku

Boil ball je rozšířená část krku některých kotlíkových destilačních přístrojů. Může podpořit přirozený reflux, tedy návrat části zkondenzovaných par zpět do kotle, sama o sobě ale neurčuje chuť ani kvalitu destilátu.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč se tolik destilátů lahvuje právě při 40 % alkoholu

Čtyřicítka na etiketě působí jako samozřejmá norma, pro všechny lihoviny ale neplatí. Její rozšíření souvisí hlavně s historií whisky, obchodními zvyklostmi i hledáním vhodné lahvovací síly.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Premium na etiketě: zákonná kategorie, nebo jen cenová nálepka?

Slova premium, super premium a ultra premium znějí jako stupně kvality, ale u lihovin v EU nemají jednotnou zákonnou definici. Často jde o marketingové označení nebo cenové zařazení, které samo o sobě nic nedokazuje o původu, výrobě ani chuti.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Batch number na lahvi: co číslo šarže skutečně říká

Batch number, česky číslo šarže, pomáhá výrobci určit, které lahve vznikly za podobných podmínek. Na některých lihovinách ale slovo batch označuje také konkrétní vydání určené zákazníkům. Samotné číslo přitom není známkou kvality ani stáří.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Kvasinky vyrábějí alkohol. Kdy do kvašení promlouvají také bakterie?

Alkoholové kvašení stojí především na kvasinkách, které mění cukr na etanol a oxid uhličitý. Bakterie ale mohou navázat na jejich práci, ovlivnit kyselost a aroma – někdy záměrně, jindy jako příčina výrobních potíží.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Co fermentace zanechá v destilátu

Destilace sice odděluje alkohol od části vody a dalších složek, neznamená to ale, že se chuť kvasu v kotli ztratí. Už při kvašení vznikají látky, které mohou ovlivnit vůni výsledného destilátu — a způsob destilace rozhoduje, které z nich se v něm zachovají.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Přiboudliny v destilátu: nežádoucí příměs, nebo součást jeho aroma?

Vyšší alkoholy vznikají při kvašení a jejich název svádí k představě, že jde jen o nečistoty. Ve skutečnosti je to různorodá skupina látek, které mohou ovlivnit aroma destilátu i posloužit jako základ pro vznik aromatických esterů.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč kvasný základ pro whisky či rum mívá jen kolem osmi procent

Kvasinky při kvašení alkohol vytvářejí, ale s jeho rostoucí koncentrací se jejich práce zpomaluje. Výchozí kapalina proto bývá ve srovnání s hotovou lihovinou poměrně slabá — a její přesná síla se liší podle suroviny, postupu i kategorie destilátu.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Malolaktická fermentace: proč může víno působit jemněji

Malolaktická fermentace není druhé alkoholové kvašení, ale bakteriální přeměna kyseliny jablečné na kyselinu mléčnou. Může zmírnit dojem ostřejší kyselosti a proměnit aromatiku vína, její účinek však závisí na stylu i způsobu vedení procesu.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč může rum vonět po banánu, i když v něm žádný není

Banánové nebo ananasové aroma v rumu nemusí pocházet z ovoce. Často vzniká už při kvašení, kdy mikroorganismy vytvářejí aromatické látky, a jeho výslednou podobu ovlivní také destilace i zrání.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Sud není jen nádoba: jak bednářství formuje víno i whisky

Výroba sudu začíná dlouho předtím, než do něj vinař nebo palírník nalije svůj nápoj. Druh dubu, způsob přípravy dřeva i práce s ohněm ovlivňují, jak bude sud propouštět kyslík a co může při zrání předat vínu či destilátu.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Od třtinové šťávy k rumu: jak se zpracovává cukrová třtina

Cukrová třtina může skončit jako krystalický cukr, ale také jako surovina pro kvašení a destilaci. O tom, zda se z ní stane rum, rozhoduje mimo jiné to, jestli se využije čerstvá šťáva, sirup, nebo melasa vzniklá při výrobě cukru.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč kvašení samo nevytvoří whisky se 40 procenty alkoholu

Kvasinky při kvašení alkohol skutečně vyrábějí, jejich vlastní produkt jim ale postupně ztěžuje práci. Proto se běžná fermentace zastaví hluboko pod silou, kterou mívá whisky, rum nebo vodka v lahvi. Vyšší koncentraci zajistí až destilace, která ethanol oddělí a soustředí.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Kolikrát může whisky zrát v jednom sudu?

Pevný limit neexistuje. Sud může být po několika plněních příliš málo aktivní, ale právě mírnější vliv dřeva bývá někdy žádoucí — a po odborné obnově může sloužit dál.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Čtyři obiloviny, čtyři role: co dávají whisky ječmen, kukuřice, žito a pšenice

Obilí tvoří základ whisky, ale jeho název sám o sobě chuť hotového destilátu nepředpoví. Ječmen, kukuřice, žito a pšenice se liší nejen svými typickými aromatickými asociacemi, ale také tím, jakou práci odvedou při výrobě.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Kvasinky tvoří víc než alkohol. Jak se jejich práce promítá do chuti destilátu

Při kvašení vzniká vedle ethanolu a oxidu uhličitého také řada látek, které mohou přispět k vůni a chuti budoucí whisky, rumu nebo ovocného destilátu. O výsledku ale nerozhoduje jen kmen kvasinek: podstatné jsou i suroviny, podmínky kvašení, destilace a zrání.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Brambory ve vodce: od škrobu k destilátu

Brambora není pro kvasinky hotovým zdrojem cukru. Než z ní může vzniknout alkohol, musí se její škrob tepelně zpřístupnit a rozštěpit na zkvasitelné cukry. O výsledné podobě vodky pak nerozhoduje jen původ suroviny, ale také kvašení, destilace a další úpravy.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Co se děje ve wash, když kvasinky zpomalí

Hlavní alkoholové kvašení nemusí být poslední kapitolou práce ve fermentoru. Po něm mohou nastoupit bakterie, měnit složení wash a vytvářet látky, které se později uplatní při destilaci. Délka fermentace ale sama o sobě neurčuje kvalitu whisky.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Dunder, muck a cesta k výraznému aromatu jamajského rumu

Některé jamajské rumy jsou proslulé intenzivním, ovocným aromatem a vysokým obsahem esterů. Jednou z cest k jejich tvorbě jsou dlouhé fermentace, dunder a muck – pojmy, které označují různé části tradičního výrobního procesu, nikoli tajnou přísadu do každého rumu z ostrova.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Proč se některé kvašení počítá na dny a jiné na týdny

Hlavní kvašení může být hotové za pár dní, ale celý proces výroby nápoje se tím často nekončí. O délce rozhodují kvasinky, podmínky i to, jaký chuťový profil chce výrobce získat — a delší čekání samo o sobě není známkou vyšší kvality.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Americký, nebo evropský dub? Co sud skutečně přidává nápoji

Americký dub bývá spojován s vanilkou a kokosem, evropský zase s výraznějšími tříslovinami. Jde ale jen o orientační vodítko: výslednou chuť utváří také konkrétní druh a původ dřeva, vypálení, předchozí obsah sudu i podmínky zrání.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Tvrdá, nebo měkká? Voda mění pivo i destilát jinak, než se zdá

Voda není při výrobě alkoholu jen neutrální surovina. Její minerály a schopnost ovlivňovat pH se promítají do rmutování i kvašení, zatímco při ředění destilátu před lahvováním rozhodují jiné vlastnosti.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Teplota kvašení: rychlost není všechno

Teplejší prostředí může kvasinkám pomoci pracovat rychleji, ale také je více zatížit a změnit, které aromatické látky vzniknou nebo zůstanou v nápoji. Vhodná teplota proto závisí na kmeni kvasinek, surovině i cíli výroby — jinak se na ni dívá pivovar, vinař a výrobce kvasu pro destilaci.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Mash bill: obilná receptura, která formuje americkou whiskey

Mash bill označuje poměr obilovin, z nichž vzniká kvasitelný základ whiskey. U bourbonu zákon předepisuje nejméně 51 % kukuřice, ale o zbytku receptury rozhoduje výrobce — a právě tam se otevírá prostor pro žito, pšenici i sladový ječmen.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Spontánní fermentace: kvašení bez přidaných kvasinek?

Spontánně kvašený nápoj nevzniká bez mikroorganismů. Výrobce jen do suroviny nepřidává vybranou komerční kulturu a nechává kvašení rozběhnout kvasinky a další mikroorganismy, které se do ní dostanou ze surovin, prostředí nebo výrobních nádob.

Přečíst článek

Lih.cz magazín

Divoké, nebo kultivované kvasinky? Rozdíl je hlavně v tom, jak kvašení začne

Spontánní fermentace není kvašení bez pravidel, stejně jako kultivované kvasinky nemusí být nutně průmyslovým kompromisem. Rozhodující je, zda výrobce nechá proces rozběhnout mikroorganismy ze suroviny a prostředí, nebo do něj cíleně přidá vybranou kulturu.

Přečíst článek